Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

Dotazy z kategorie: Kvalifikace dodavatel

 

Změna subdovavatele, který prokazoval kvalifikaci |  14.05.2014

Při prokazování kvalifikace na geodetické práce jsme uvedli našeho geodeta, který nám pokrývá jako oprávněná osoba živnost na geodetické práce. Před realizací jsme předložili dle SOD seznam subdodavatelů podílející se na zakázce a v něm uvedli, že geodetické práce chceme zadat jiné osobě. Zadavatel se odkázal na ustanovení SOD, které zní
Zhotovitel je oprávněn změnit subdodavatele, kterými prokazoval kvalifikaci v zadávacím řízení veřejné zakázky pouze ze závažných důvodů, přičemž musí být novými subdodavateli splněny původní požadavky na takového subdodavatele. Tato změna subdodavatele může být provedena pouze s předchozím písemným souhlasem objednatele.
Můj dodat zní, zda je možné ponechat v kvalifikaci našeho geodeta (vázaného na mandátní smlouvu) a realizaci zadat jinému geodetovi? Či musím, pakliže bychom chtěli využít externího geodeta postupovat dle SOD bod. 18 (viz výše)?

Pokud dodavatel prokázal část své kvalifikace prostřednictvím subdodavatele a má s ním uzavřenu smlouvu na budoucí plnění veřejné zakázky, pak musí při jeho změně postupovat podle podmínek, které stanovil zadavatel podle ustanovení § 5 vyhlášky 231/2012 Sb. Musí tedy podle citace obchodních podmínek konkrétní dotazované veřejné zakázky prokázat závažný důvod vedoucí k takové změně a nový subdodavatel by měl před zahájením prací prokázat všechny skutečnosti požadované v zadávacích podmínkách. Poté bude objednatel požádán o písemný souhlas s takovouto změnou, a pokud jej vydá, nic záměně nebrání. Bohužel zadávací podmínky neřeší situaci, kdy objednatel souhlas se změnou nedá. V takovém případě bych doporučoval využít původního geodeta.

Nedokončená stavba jako reference |  07.04.2014

Otázka se týká § 56 písm. 3 odst. a) zákona č. 137/2006 o veřejných zakázkách. Uzná zadavatel veřejné zakázky osvědčení vydané objednatelem, které obsahuje cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a údaj o tom, že stavební práce byly provedeny řádně a odborně? Stavba jako celek ještě nebyla dokončena a osvědčení bylo vydáno v době, kdy bylo provedeno 95% stavebních prací. Zároveň doba provádění uvedená v osvědčení přesahuje do budoucna. Domnívám se, že v zákoně není jasně stanoveno, že stavba musela být dokončena. Zákon mluví o stavebních pracích a na 95% provedených stavebních prací bylo řádně vydáno osvědčení, tudíž dle mého výkladu vydané osvědčení splňuje zákonné požadavky.

Zákon v ustanovení § 56 odstavec 3 zákona stanoví, že dodavatel prokazuje kvalifikaci seznamem stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně. Pojem provedených znamená, že byly stavební práce dokončeny. Je obtížné si představit, že by objednatel byl schopen vystavit osvědčení o tom, že stavební práce byly provedeny řádně a odborně, pokud by nebyly dokončeny. Je-li však stavba, na níž byly určité rozhodující stavební práce dokončeny zčásti předána a převzata, pak se domníváme, že takové stavební práce lze využít v rámci prokázání kvalifikace. Používání pojmu stavební práce, jako pojmu rovnocenného pojmu stavba celou věc jen komplikuje.

Kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení |  07.04.2014

Chci směřovat dotaz na podlimitní VZ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kde zadavatel stanovil v Zadávací dokumentaci, že splnění kvalifikačních předpokladů se prokazuje čestným prohlášením, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle §82, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazují splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení §82 odstavec 4.
Dotaz zní: V souladu se ZD jsme podali cenovou nabídku k VZ (část kvalifikace jsme prokazovali pomocí subdodavatele) a při otevírání skončili dle hodnotícího kritéria, tedy pouze ceny na 1. místě. Po cca 14-ti dnech nám přišlo „Rozhodnutí o vyloučení uchazeče“ z důvodu nepředložení dokladů podle § 51 odst. 4., písmeno a) a b), kde je dodavatel povinen předložit doklady ke splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů subdodavatele. Měli jsme za to, že tyto doklady případně předkládáme až před podpisem smlouvy, jak je uvedeno v ZD.

Podle ustanovení § 62 odstavec 3 zákona platí, že ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení odstavce 2 se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4. Zákona.
Ve zjednodušeném podlimitním řízení nemůže zadavatel rozšiřovat zákonem popsaný způsob prokazování kvalifikace a požadavky na další doklady (byť z prohlášení dodavatele např., nepozná, zda bude či nebude kvalifikaci prokazovat dodavatel prostřednictvím subdodavatele). Vyloučení dodavatele z důvodů, že již v nabídce nepředložil doklady vztahující se k prokazování kvalifikace subdodavatelem, tedy není v souladu se zákonem. Dodavateli v zjednodušeném podlimitním řízení postačí, pokud předloží čestné prohlášení, že veškeré požadavky na kvalifikaci splňuje.

Změna subdodvatele v průběhu plnění veřejné zakázky |  07.02.2014

Problematika, kterou řešíme, se již týká realizace prací na základě ukončeného výběrového řízení a specifikoval bych ji tímto dotazem:
Může si firma, která vyhrála výběrové řízení, zvolit jako subdodavatele jiného účastníka toho samého výběrového řízení? Samotným zadáním není volba subdodavatelů nijak omezena. Vítěz výběrového řízení prokazoval splnění části kvalifikace prostřednictvím jiného subdodavatele (tento mu odmítl práce realizovat). Zvolený, nový subdodavatel (neúspěšný účastník výběru) předmětnou část kvalifikace splňuje.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách řeší kvalifikaci dodavatelů, která se vztahuje k vlastnímu podání nabídek. V tomto případě nemůže subdodavatel, který jinému dodavateli prokazoval část kvalifikace podat sám nebo společně s jiným nabídku, jinak je jeho nabídka vyřazena. Pokud již byl vybrán dodavatel a s ním má být či již je uzavřena smlouva, pak podle vyhlášky 231/2012 Sb., je povinností zadavatele, aby obchodní podmínky obsahovaly podmínky pro změnu subdodavatele, prostřednictvím kterého zhotovitel prokazoval v zadávacím řízení kvalifikaci (viz § 5 písmeno a) citované vyhlášky). Je třeba postupovat podle obchodních podmínek. Obecně lze však říci, že změna subdodavatele možná je, bez ohledu na to, zda nový subdodavatel byl či nebyl účastníkem stejného zadávacího řízení.

Výrobce a jeho dodavatelé jako účastníci v zadávacím řízení |  24.10.2013

Dobrý den,
jsme výrobní společností, která je současně i prodejcem svých výrobků. Veřejných zakázek se velmi často zúčastňujeme jako dodavatel, a to s nabídkou prodeje, ale i instalace včetně servisu dodaného zboží. Máme však obavu z vyřazení z výběrového řízení pro příp. porušení ust. § 69 odst. 3 ZVZ, nebo napomáhání obcházení cit. zákona, a proto si potřebujeme ujasnit jednoznačný výklad k následujícím modelovým situacím:
1) zúčastníme se výběrového řízení jako dodavatel. Současně i jiný uchazeč nabídce naše zboží (totéž) ke splnění předmětu plnění zakázky. Tento uchazeč však není výrobcem zboží, je jen jeho „překupníkem“. Tento uchazeč splní všechny požadavky zadavatele na svoji kvalifikaci podle § 50 a)-d) ZVZ. Není to porušení nebo obcházení ZVZ? Není to důvod pro vyřazení obou uchazečů? Nebo jednoho z nich, a kterého?
Z kontextu shora uvedeného pak z logiky věci vyplývá náš další dotaz, a to:
2) jak je to v případě dodávky díla, kdy jeho součástí je i instalace a servis díla? Zadavateli postačí prokázání kvalifikace podle cit ust. § 50 a)-d), nikoli však už kvalifikace na instalaci a servis. Nikdo jiný, než výrobce však není schopen a ani oprávněn do našich výrobků zasahovat. Nemá totiž potřebnou akreditaci, oprávnění k validaci, či příslušnou odbornost. Naše zařízení jsou registrovány u Úřadu průmyslového vlastnictví a mají ochranné známky často mezinárodního stupně ochrany. Jak tento případ řeší zákon?

ad 1) Ve výše popsaném případě jsou obě nabídky podány legálně a neporušují žádné z ustanovení zákona. Každý dodavatel nabízí plnění dle svých možností, prokazuje svoji kvalifikaci zcela samostatně a nelze v žádném případě vyloučit, že výrobce a prodejci mají vůči sobě konkurenční postavení. Skutečnost, že oba dodavatelé nabízí ke splnění veřejné zakázky shodné výrobky, které splňují technickou specifikaci zadavatele, není v tomto případě rozhodující.
ad 2)
U veřejných zakázek, u nichž by mohlo dojít k porušení ochrany výhradních práv má zadavatel právo vyzvat k jednání pouze nositele těchto práv, a to podle § 23 odstavec 4 písmeno a) zákona. V dotazovaném případě tedy vyhlásí zadavatel veřejnou zakázku pouze na dodávku potřebných přístrojů či zařízení a podle toho, kdo předloží nejvhodnější nabídku a s kým zadavatel uzavře smlouvu na dodávku a instalaci přístrojů, pak podle podmínek dodávky projedná v jednacím řízení bez uveřejnění i smlouvu na servis dodaného zboží. To však pouze v případě, že jsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. Pokud zadavatel zadává dodávku, instalaci a servis dodaných přístrojů společně, musí na tuto skutečnost pamatovat již v zadávacích podmínkách a ochranu práv vlastníka ochranných známek vyřešit již v zadávacích podmínkách. V mnoha případech výrobce uděluje právo servisu i jiným osobám a nabídku by tak mohlo podat více dodavatelů. Alternativou by bylo zadávat dodávku, instalaci a servis dodaných přístrojů společně s rozdělením na části, kdy zadavatel umožní podat zvlášť nabídku na dodávku a zvlášť na servis, ale hrozí nebezpečí, že na servis bude zadavateli podána pouze jedna nabídka (tedy od nositele ochranné známky), což by vedlo ke zrušení zadávacího řízení (§ 84 zákona).

Stejný subdodavatel ve více nabídkách |  24.10.2013

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na Váš názor na prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele dle zák.č.137/2006 Sb.. Uchazeč bude prokazovat část kvalifikace pomocí subdodavatele. Vybraný subdodavatel již však byl osloven i jinými dodavateli, aby i jim poskytl služby jako subdodavatel. Můj dotaz zní: “Může mít více uchazečů stejného subdodavatele?”.

Zákon v ustanovení § 69 odstavec 2 a 3 stanoví, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. Pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí. Dodavatele, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodu zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči. Z citovaného ustanovení lze dovodit, že pokud je subdodavatel, pomocí kterého hodláte prokázat část kvalifikace, subdodavatelem více dodavatelů, není takový postup v rozporu se zákonem. Pouze platí, že takový subdodavatel již sám nebo společně s jiným nesmí podat samostatnou nabídku, protože taková nabídka by byla vyřazena.

Neuvedení subdodavatele, který prokazoval kvalifikaci, v nabídce |  17.09.2013

V rámci užšího řízení zájemce prokázal část kvalifikace (cca 1/5 referencí) prostřednictvím subdodavatele (předložil subdodavatelskou smlouvu atd.). Ve fázi podávání nabídek však předložil nabídku, kde v „seznamu subdodavatelů“ uvedl, že dílo bude realizovat sám, bez subdodavatelů. Na základě výzvy k písemnému vysvětlení uchazeč uvedl, že subdodavatele využívat bude, avšak jej neuvedl, jelikož požadavek na specifikaci subdodavatelů vztáhnul pouze na část zakázky, u které byl zákaz plnění prostřednictvím subdodavatelů (tato interpretace byla de facto možná). Lze takovouto nabídku akceptovat? Jak by se mělo postupovat, jestliže u užšího řízení vzniknou ve fázi posuzování nabídek pochybnosti ve vztahu k prokázání kvalifikace?

Neznáme přesně znění zadávací dokumentace, ale obecně platí, že dodavatel v rámci prokazování kvalifikace musí předložit subdodavatelskou smlouvu, z níž vyplyne závazek subdodavatele k poskytnutí plnění v rozsahu, v jakém prokazoval část kvalifikace dodavatele. Tato smlouva má zajistit, aby chybějící zkušenosti a odbornost dodavatele doplnil subdodavatel. Pokud v následné fázi zadávacího řízení dodavatel opomněl zahrnout takového subdodavatele do své nabídky, pak takovou nabídku akceptovat nelze, protože by navodila stav, kdy by realizaci veřejné zakázky prováděl nekvalifikovaný dodavatel. Tuto okolnost by měl dodavatel vysvětlit postupem podle § 76 odstavec 3 zákona, a pokud (jak je popsáno v dotaze) tuto záležitost uspokojivě vysvětlil, pak lze nabídku akceptovat, byť není jasné, jak mohl dodavatel vysvětlit, že subdodavatele v nabídce neuvedl.

Prokazování kvalifikace subdodavatelem |  15.02.2013

Chtěla bych se jen pozeptat na Váš názor na prokazování kvalifikace. Pokud mám v ŽL zapsánu uvedenu odpovědnou osobu, která dělá tuto odpovědnou osobu např. pro projektovou činnost ve výstavbě a prokazuji si jí požadavek (v rámci profesních kvalifikačních předpokladů) na autorizaci v oboru pozemní stavby a tato osoba pro nás tuto činnost má provádět na základě mandátní smlouvy (není naším zaměstnancem), je tato osoba považována za subdodavatele a jsem tudíž povinen předkládat doklady jako za subdodavatele? A pokud je tato osoba zaměstnancem jiné společnosti, tudíž se nejedná o osobu s IČ, co bych za ni měla předložit místo výpisu z OR?

Podle ustanovení § 17 písmeno i) zákona je subdodavatelem osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Z tohoto pohledu je jakákoliv osoba, která pro dodavatele vykonává určitou činnost na základě mandátní smlouvy a bude ji pro dodavatele vykonávat i na zadávané veřejné zakázce subdodavatelem ve smyslu zákona. Pokud tedy prostřednictvím takové osoby dodavatel prokazuje část kvalifikace (osvědčení o autorizaci) je povinností dodavatele předložit k příslušnému dokladu - tedy osvědčení o autorizaci - i další doklady, které zákon vyžaduje v případě prokázání kvalifikace. Pokud je taková osoba zaměstnancem jiné společnosti, pak je otázkou na základě jakého vztahu příslušnou činnost provádí. Zda v rámci svého zaměstnaneckého poměru (pak je subdodavatelem tato jiná společnost, tedy zaměstnavatel pracovníka) nebo jako vedlejší činnost (pak je subdodavatelem konkrétní fyzická osoba). Pokud pak fyzická osoba podniká (poskytuje služby) jako osoba nezapsaná v obchodním rejstříku, je vhodné tuto informaci předložit zadavateli v rámci prokazování kvalifikace (např. formou prohlášení) a v takovém případě se nepředkládá ani výpis z OR ani jiný obdobný doklad.

Podíl subdodavatele, který prokazoval kvalifikaci, na plnění veřejné zakázky |  20.11.2012

Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o informaci, jakým %-tuelním poměrem vyjádřit podíl subdodavatelů na plnění veřejné zakázky, pokud tito subdodavatelé poskytli uchazeči doklady pro splnění kvalifikace. Např. celková hodnota stav. zakázky činí 50mil. Kč, zadavatel požaduje doložit 4 stavby obd. charakteru, subdodavatel nám poskytne 1 tuto stavbu, a dále nám poskytne jednoho technika (celkem zadavatel požaduje na plnění této veřejné zakázky 3 techniky). Jakým způsobem probíhá výpočet %-tuelního podílu plnění subdodavatele pro uvedení do subd. seznamu?

Dobrý den, podle ustanovení § 51 odstavec 4 zákona je povinností dodavatele předložit v případě plnění části kvalifikace prostřednictvím subdodavatele smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d). Zákon tedy poměřuje vzájemný vztah rozsahu kvalifikace prokazované subdodavatelem s rozsahem subdodavatelského plnění, aniž by jakkoliv dával vodítko na způsob měření tohoto vztahu. Zcela jistě to nebude procentickým podílem z hodnoty veřejné zakázky, ale musí to být v souladu s rozsahem prokazované kvalifikace, tedy pokud subdodavatel prokazuje část referencí, které mají být dokladem o zkušenostech dodavatele a současně subdodavatel prokazuje jednoho požadovaného technika , pak ze vzájemné smlouvy mezi dodavatelem a subdodavatelem musí být patrné, že subdodavatel poskytne takové plnění, kde uplatní své zkušenosti získané předloženou referencí a musí z ní vyplývat, že pro řízení se na stavbě (či jiné odpovídající činnosti) bude podílet i onen subdodavatelův technik. Vyjádřit takový poměr procenticky je de facto nemožné.

Prokazování kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení |  16.11.2012

K § 62 odst.2 + 3 zákona. Byl jsem na semináři, kdy přednášející měl velké praktické zkušenosti ze zadávání VZ, měl právní vzdělání a měl společně s druhým přednášejícím /rovněž zkušený / tento názor: Jedná se pouze u problém u prokazování základních kvalifikační předpokladů u ZPŘ.
Měli názor ten, že zcela nový odst.3) u § 62 nepatří k § 2), protože je tam věta „…..splňuje; ustanovení odstavce 2 se nepoužije“. Následuje věta : „Uchazeč, … je povinen předložit originály či ověřené kopie dokladů prokazujících kvalifikaci“. Protože tam je uvedeno, že se odst.2) nepoužije, tak nemůže základní kvalifikační předpoklady prokázat prohlášením dle první věty odst.2). Domníval jsem se, že u ZPŘ na základní kvalifikační předpoklady stačí prohlášení. Pokud by platila jím uvedená verze, domnívám se, že řada zadavatelů a uchazečů s tím bude mít dost problémů.

Ustanovení § 62 odstavec 3 zákona je specielní ustanovení vztahující se k zadávacímu řízení, které je zadáváno formou zjednodušeného podlimitního řízení. Věta …. ustanovení odstavec 2 se nepoužije … je v zákoně proto, aby bylo zřejmé, že ač je zjednodušeným podlimitním řízením zadávána podlimitní veřejná zakázka (k těm se odstavec 2 vztahuje obecně), tak pro případ ZPŘ se zde popsaný způsob prokazování kvalifikace u podlimitních veřejných zakázek nepoužije a platí zcela odstavec 3, což znamená, že u ZPŘ se celá kvalifikace prokazuje prohlášením dodavatele (nikoliv jen základní kvalifikační předpoklady jak u ostatních podlimitních veřejných zakázek). Hlavní problém zákona ve vztahu k zjednodušenému podlimitnímu řízení se vztahuje k předkládání dokladů před podpisem smlouvy vybraným dodavatelem, nikoliv k vlastnímu prokazování kvalifikace v nabídkách, kde postačí jedno čestné prohlášení dodavatele.

Kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení II. |  23.10.2012

Dobrý den, chtěl bych se touto formou informovat, jak postupovat v případně kdy u zjednodušeného podlimitního řízení uchazeči prokazují kvalifikaci čestným prohlášením, kde se zavazují, že doklady předloží před podpisem smlouvy a zároveň tyto doklady doloží přímo v nabídce. V nabídce je taky čestné prohlášení o prokázání kval. předpokladů a zároveň také např. výpis z OR, ŽL a seznam referencí a osvědčení, vše v ověřených kopiích či originálech. Má se brát v potaz pouze ono čestné prohlášení či v rámci posouzení kvalifikace posoudit již přiložené doklady a před podpisem smlouvy tedy již od vítěze žádné doklady nepožadovat ?

Dobrý den, lze očekávat, že v praxi nastanou případy, kdy dodavatelé budou všechny požadované doklady předkládat již ve svých nabídkách, aby se vyhnuli případnému prodlení v předkládání dokladů před podpisem smlouvy. Za tohoto stavu by bylo nelogické aby tytéž doklady předkládal dodavatel opětovně a za předpokladu, že již v nabídce jsou předloženy originály nebo kopie dokladů prokazujících kvalifikaci, lze je uznat jako doklady předložené před podpisem smlouvy. Nepoměrně častější však bude, že bude docházet k situaci, kdy v nabídce bude jeden či více těchto dokladů v řádné formě a k některým částem kvalifikace budou doklady chybět. V takovém případě před podpisem smlouvy musí dodavatel předložit jen ty doklady, které chyběly v nabídce. V rámci posuzování kvalifikace dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení posuzuje zadavatel pouze čestné prohlášení dodavatele, ostatní doklady týkající se kvalifikace dodavatele jsou v případě předložení čestného prohlášení irelevantní. Po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky lze při kontrole součinnosti dodavatele před podpisem smlouvy vzít v úvahu doklady ke kvalifikaci z nabídky, mají-li řádný obsah, formu a stáří a dodavatel je povinen předložit zadavateli jen ty doklady, které v nabídce neměl nebo měl vadně. O této skutečnosti (že něco chybí nebo je špatně) však dodavatel bez upozornění zadavatele nemusí vědět a je transparentní, když zadavatel dodavatele na vadný stav upozorní.

Kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení |  05.10.2012

Dobrý den, chtěl bych Vás touto cestou požádat o radu ve věci prokázání kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zda při použití této formy zadávacího řízení je nutné požadovat čestné prohlášení o fin. a ekonomické způsobilosti dle § 50 odst. c) zákona přímo v nabídce ? Nebo může být spolu s ostatními doklady předloženo před podpisem smlouvy ?

Dobrý den, pro podlimitní veřejné zakázky platí obecně ustanovení § 62 odstavec 1 zákona, podle kterého platí, že
veřejný zadavatel, který zadává podlimitní veřejnou zakázku, je povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Požaduje-li veřejný zadavatel rovněž prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, použije se 56 obdobně. Veřejný zadavatel může požadovat také prohlášení podle § 50 odst. 1 písm. c).
I u zjednodušeného podlimitního řízení tedy platí, že volba požadavku na prokázání ekonomických a finančních předpokladů formou čestného prohlášení dodavatele je na zadavateli, který jej (to čestné prohlášení) požadovat může ale nemusí. Pokud se týká předložení dokladů před podpisem smlouvy, pak vybraný dodavatel předkládá v rámci své součinnosti doklady o kvalifikaci v rozsahu požadovaném zadavatelem. Požadoval-li zadavatel v podmínkách zadávacího řízení, aby dodavatel předložil čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku, pak jej dodavatel před popisem smlouvy předkládá, v opačném případě nikoliv. V zájmu právní jistoty dodavatele a při existenci různých právních výkladů lze však doporučit, aby dodavatel čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku předložil před podpisem smlouvy vždy, a to bez ohledu na to zda jej zadavatel v zadávacích podmínkách vyžadoval či nikoliv.

Objasnění předložených dokladů o splnění kvalifikace |  05.10.2012

Dobrý den, jako zadavatel jsme v rámci zjednodušeného podlimitního řízení obdrželi 3 nábídky. Při posouzení kvalifikace bylo zjištěno, že jednomu uchazeči chybí u subdodavatele čestné prohlášení k § 53 odst. 1 písmena j), předložil jej k písm. a) b) i). Další uchazeč předložil čestné prohlášení k § 50 odst. 1 písmenu c) bez podpisu. Dle § 76 odst. 1 musí být vyřazeny nebo lze žádat o písemné vysvětlení ? V případě, že budou tyto nabídky vyřazeny musíme zadávací řízení zrušit. Děkuji za odpověď a s pozdravem

Dobrý den, v rámci zjednodušeného podlimitního řízení prokazuje dodavatel celou kvalifikaci čestným prohlášením z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje (viz § 62 odstavec 3 zákona). Pokud tedy dodavatel takové prohlášení nepředložil nebo z jeho obsahu není splnění kvalifikace zřejmé, má zadavatel možnost využít práva daného zadavateli v § 59 odstavec 4 zákona a požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace (tedy i správné nové čestné prohlášení dodavatele). V zákoně není zcela jednoznačně stanoveno, jak se postavit k problematice prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele u zjednodušeného podlimitního řízení (dodavatel měl předložit čestné prohlášení a otázku subdodavatele měl řešit až předložením dokladů před podpisem smlouvy), přesto i v tomto případě je nejvhodnějším postupem zadavatele, pokud dodavatele vyzve k objasnění předložených dokladů a požádá jej o dodatečné kompletní čestné prohlášení o splnění kvalifikace. Pokud by zadavatel dva ze tří dodavatelů vyloučil, pak by v zadávacím řízení nastal stav, kdy je naplněn zákonný předpoklad dle § 84 odstavec 1 písmeno e) zákona, že po posouzení nabídek zbude pouze jedna nabídka a v takovém případě je povinností zadavatele zadávací řízení zrušit.

Doba platnosti dokladů při prokazování kvalifikace |  11.01.2012

Dobrý den,měl bych dotaz k době prokázání kvalifikace a následnému prokázání splnění kvalifikace. V rámci požadavků na splnění technických kvalifikačních předpokladů bylo v souladu s ustanovením § 56 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb. požadováno předložení certifikátu systému řízení jakosti (dle norem řady ČSN EN ISO 9000). Dodavatel podal nabídku dne 29. 12. 2011, lhůta pro podání nabídek skončila dne 3. 1. 2012, certifikát ISO předložený dodavatel byl platný do 31. 12. 2011. V souladu s ustanovením § 52 odst. 1 je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. Ke dni, kdy podal nabídku (tj. 29.12.) byl certifikát platný a splnění kvalifikace by prokázal, avšak ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek již tento certifikát pozbyl platnosti. Byla tedy ze strany dodavatele kvalifikace prokázána a posuzuje se splnění výše uvedeného kvalifikačního předpokladu ke dni podání nabídky, či je třeba při posuzování kvalifikace na certifikát nahlížet jako na neplatný a případně dožádat doklad nový ve smyslu § 59 odst. 4 zákona?

Dobrý den, podle ustanovení § 52 odstavec 1 zákona v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. S tímto ustanovením souvisí i stáří dokladů, podle § 57 zákona, kde platí, že doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, starší 90 kalendářních dnů, tedy poměřuje se k poslednímu dni, ke kterému je možné prokázat kvalifikaci. Analogicky by bylo možné tedy posuzovat i otázku platnosti dokladu, byť jde o záležitost trochu jiného významu. Dodavatel má tedy v době, kdy je kvalifikace prokazována i v době, kdy je kvalifikace posuzována v nabídce neplatný doklad, resp. doklad, jehož platnost již uplynula. Takovýto doklad nelze bez dalšího považovat za řádný a vypovídající doklad. Přitom z charakteru dokladu a z obvyklého způsobu jeho získávání či prodlužování platnosti, lze dovodit, že nelze s jistotou potvrdit ani předpokládat, že by tzv. „recertifikace“ měla kladný výsledek. Je tedy nezbytné vyzvat dodavatele k vyjasnění a doplnění dokladu o takový doklad, ze kterého bude patrné, že certifikát systému řízení jakosti nebo jiný obdobný platný doklad dodavatel vlastní a je schopen předložit (tedy postup dle § 59 odstavec 4 zákona). Přímé vyloučení dodavatele nebo uznání jeho dokladu by vyvolalo budoucí riziko, že některý z kontrolních orgánu by takový postup považoval za diskriminační.

Dodatečně předložené subdodavatelské smlouvy  |  23.12.2011

Hodnotící komise vyzvala uchazeče k dodatečnému předložení oprávnění k výkonu zeměměřičských činností. Na to někteří vyzvaní uchazeči předložili smlouvy se svými subdodavateli, kteří mají příslušné oprávnění, a to buď smlouvu
a) s datem podpisu před uplynutím lhůty pro podávání nabídek
b) s datem podpisu po uplynutí lhůty pro podávání nabídek,
vždy však se subdodavatelem, který nebyl uveden v jejich nabídce v seznamu subdodavatelů vyžadovaném zadavatelem.
Náš dotaz zní : Je možné některou ze shora uvedených smluv (a tedy uvedení nových subdodavatelů) akceptovat a považovat kvalifikaci tímto za splněnou či je třeba všechny smlouvy se subdodavateli neuvedenými v nabídce, bez ohledu na datum jejich uzavření, odmítnout a uchazeče vyřadit, resp. vyloučit pro nesplnění této části kvalifikace.

Pokud byl dodavatel vyzván postupem dle § 59 odstavec 4 zákona k předložení dodatečných dokladů ke kvalifikaci, pak může předložit i novou subdodavatelskou smlouvu. Podle našeho názoru je datum uzavření této smlouvy irelevantní. Vysvětlení kvalifikace připouští, aby zadavatel umožnil dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Zákon tedy výslovně hovoří o dalších dodatečných dokladech, předpokládá tedy, že tyto doklady nebudou totožné s doklady v nabídce a pod pojmem dodatečné lze dovodit, že ani nebyly v době podání nabídky k dispozici, a že budou mít datum po podání nabídek. I pro dodatečné doklady či informace lze připustit, že k jejich prokázání bude využito subdodavatele, a to i jiného, než dodavatel uvažoval v původní nabídce. Budou-li splněny všechny ostatní zákonné podmínky pro prokazování kvalifikace subdodavatelem, pak uvedení jiného subdodavatele, než byl v původní nabídce nelze považovat za rozporné se zákonem.

Prokazování technických KP subdodavateli – referenční stavby  |  23.12.2011

Zadavatel v ZD požadoval předložit seznam min. 3 významných vodohospodářských staveb v hodnotě každé nad 40 mil. Kč, z toho alespoň jenu výstavbu úpravny vody. Minimálně k třem stavbám v seznamu zadavatel požadoval předložení osvědčení jejich objednatelů. Uchazeč předložil seznam 3 staveb v dané hodnotě i druhu stavby, všechny stavby v seznamu však realizovali jeho dva subdodavatelé, které uvedl ve své nabídce ( 1+2 stavby) , uchazeč sám žádnou ze staveb uvedených v předloženém seznamu nerealizoval. Subdodavatelé, jimiž uchazeč prokazuje splnění této části kvalifikace, se však v předložených subdodavatelských smlouvách zavázali k plnění zakázky každý v tomto rozsahu takto:
a) subdodavatel – účast na plnění zakázky ve výši 10 % (odborné stavební práce) + prokázání splnění kvalifikace dle § 56 ZVZ
b) subdodavatel – účast na plnění zakázky ve výši 10 % (odborné stavební práce a inženýrské práce ) + prokázání splnění kvalifikace dle § 54 a 56 ZVZ
Domníváme se, že tímto způsobem nejsou splněny požadavky § 51 odst. 4 ZVZ , když subdodavatelé se uchazeči nezavázali k poskytnutí plnění při realizaci zakázky v rozsahu v jakém jimi uchazeč prokazoval splnění kvalifikace. Proto byl uchazeč hodnotící komisí k doplnění seznamu staveb a předložení dalších osvědčení objednatelů. Z námitek podaných uchazečem proti tomuto postupu zadavatele lze dovodit, že oněch 10 % každého subdodavatele by mělo zahrnovat odborné vedení stavby. Nicméně výslovně to v námitkách uvedeno není, natož ve smlouvách se subdodavateli
Náš dotaz zní :
a) lze takovýto rozsah poskytnutí plnění považovat za dostatečný, a pokud ano
b) postačí doložit výslovné prohlášení uchazeče (např. čestným prohlášením) nebo je třeba, by tato skutečnost byla uvedena v subdodavatelské smlouvě – a není-li to uvedeno ve stávající smlouvě, může uchazeč v rámci doplnění dokladů předložit novou smlouvu se subdodavatelem?

Otázka směřující na rozsah budoucího plnění subdodavatelem, který dodavateli prokazuje část kvalifikace je zákonem řešena pouze v obecné rovině a ukládá dodavateli povinnost předložit mimo jiné …. smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace… . Ze zákona nelze dovodit přímý vztah mezi množstvím kvalifikace prokazovaném subdodavatelem a množstvím budoucího plnění. Vyjdeme-li ale z obecného pojetí kvalifikace, pak ten dodavatel, který prokazuje část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, musí předložením subdodavatelské smlouvy zaručit, že ta odbornost či zkušenosti nebo doklady, které dodavateli chybí budou nahrazeny zkušenostmi nebo odborností či doklady subdodavatele a ten pak v tomto rozsahu poskytne dodavateli i odpovídající plnění. Jestliže tedy dodavatel sám nemá dostatek zkušeností s realizací obdobných zakázek a v této části využívá k prokázání kvalifikace svého subdodavatele, pak z jejich vzájemné smlouvy (ta musí být v nabídce) musí jasně a jednoznačně vyplynout závazek subdodavatele, že bude po celou dobu zabezpečovat odborné vedení stavby, aby nahradil chybějící zkušenosti dodavatele. Plnění v rozsahu 10% na odborných stavebních pracích je nekonkrétní plnění, z nějž nelze dovodit, že by odpovídalo rozsahu prokazované kvalifikace. Pokud není závazek subdodavatele poskytnout dodavateli v budoucnu plnění na veřejné zakázce obsažen v předložené subdodavatelské smlouvě, pak nepostačí jednostranné čestné prohlášení ani dodavatele ani subdodavatele, ale musí být předložena nová subdodavatelská smlouva s jasným předmětem budoucího plnění (v případě, že byl dodavatel k vysvětlení kvalifikace a doplnění vyzván postupem dle § 59 odstavec 4 zákona).

Oprávnění pro geodetické práce  |  23.12.2011

Součástí zakázky na stavební práce je i provedení geodetických prací, přičemž zadavatel požaduje s ohledem na jejich povahu (mj. zaměření zhotovené stavby pro zápis do KN) jejich provedení a ověření oprávněným zeměměřičským inženýrem.
Naše otázka zní : Musí uchazeč dokládat živnostenské oprávnění k výkonu zeměměřičských činností
a) má – li vlastního zaměstnance s příslušnou autorizací oprávněného zeměměřičského inženýra
b) subdodavatele – FO - s příslušnou autorizací, kterého uvádí jako svého subdodavatele
nebo postačí v některém z těchto případů pouhé přeložení autorizace příslušné osoby. Náš názor je, že jsou-li předmětem zakázky i ( byť marginálně) geodetické práce, je v souladu s § 54 písm. b) ZVZ nutno předložit všechna potřebná živnostenská oprávnění i autorizaci, a že tedy pouhé předložení autorizace nepostačuje.

K otázce živnostenského listu na živnost „Výkon zeměměřičských činností“ je třeba sdělit, že zadavatel podle dotazu vymezil, že předmětem veřejné zakázky je i zaměření zhotovené stavby pro zápis do Katastru nemovitostí. V takovém případě je podle § 54 písmeno b) zákona povinností dodavatele předložit zadavateli doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, tedy včetně živnostenského oprávnění pro zeměměřičské činnosti. Je jedno, zda dodavatel k prokázání kvalifikace využije oprávnění svého zaměstnance nebo svého subdodavatele, pokud v případě prokazování prostřednictvím subdodavatele splní všechny požadované další požadavky na prokazování kvalifikace subdodavatelem. Předložení autorizace je podle našeho názoru nedostatečné, ale v této oblasti by bylo vhodné učinit dotaz na ČKAIT, jaká oprávnění osvědčení o autorizaci zahrnuje.

Prokazování ekonomických kvalifikačních požadavků sdružením |  18.07.2011

O zakázku se ucházíme ve sdružení 2 firem, ale každá nesplňuje jeden různý ekonomický poukazatel (jedna firma nesplňuje likviditu a druhá zase rentabilitu). Je možné takto uznat nebo jedna z firem musí splňovat všechny 3 podukazatele?

V daném případě doposud neexistuje žádné precedentní rozhodnutí ÚOHS a ani právní názory na uvedený postup nejsou zcela jednotné. Protože pro podání společné nabídky platí, že ekonomickou a technickou kvalifikaci prokazují účastníci společné nabídky společně , pak výše pospaný postup takovým společným prokázáním je. Na druhou stranu, aby mohla společnost prokázat svoji ekonomickou stabilitu, měla by splňovat všechny ekonomické ukazatele. Pokud však takovouto kvalifikační podmínku zadavatel nestanovil, měl by dle našeho názoru posoudit jako prokázanou. Na druhou stranu takovéto posouzení nemá logický a věcný smysl, protože popírá účel, pro který byla kvalifikace vymezena. Dokud tento či obdobný případ nebude orgánem dohledu pravomocně rozhodnut, pak nelze o žádném postupu zadavatele jednoznačně říct, že nemá žádná rizika.

Forma žádosti o účast v užším řízení |  18.04.2011

Dobrý den,
měla bych dotaz ohledně podání kvalifikační nabídky v užším řízení. Zda musí obsahovat písemnou žádost o účast v užším řízení. Kvalifikační dokumentace nám nebyla poskytnuta. Přikládám dotaz od společnosti pověřené výkonem zadavatelských činností.
Vážený dodavateli, dle ust. § 28 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále i zákon) podává dodavatele (zájemce o účast v užším řízení) zadavateli písemnou žádost o účast a prokazuje splnění kvalifikace, cituji: „Zájemce podává písemnou žádost o účast a prokazuje kvalifikaci ve stanovené lhůtě“. I přes skutečnost, že zákon blíže nespecifikuje formální požadavky na obsah žádosti, musí se vždy jednat o takový projev vůle, který směřuje ke vzniku práva, který právní předpis s takovým projevem spojuje (viz ust. § 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů - dále i ObčZ). Právní úkon vyjádřený písemně se vykládá podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Písemná forma předpokládá existenci minimálně těchto náležitostí: písemnost, označení dodavatele, označení zadavatele, označení veřejné zakázky, vyjádření vůle účastnit se zadávacího řízení a podpis osoby oprávněné za dodavatele jednat. Právní úkon tedy musí být učiněn vždy určitě a srozumitelně, jinak je neplatný (viz § 37 odst. 1 ObčZ). Pokud není právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je neplatný (viz § 40 odst. 1 ObčZ). Z výše uvedené je tedy zřejmé, že dodavatel je povinen zadavateli podal ve stanovené lhůtě písemnou žádost o účast v užším řízení podepsanou osobou oprávněnou za dodavatele jednat. Vámi předložené písemnosti obsahují doklady, z kterých zadavatel nebyl schopen jednoznačně identifikovat doklad, který je žádostí o účast (písemnost, označení dodavatele, označení zadavatele, označení veřejné zakázky, vyjádření vůle účastnit se zadávacího řízení a podpis osoby oprávněné za dodavatele jednat). Zadavatel vás tímto žádá o označení toho dokladu, který splňuje požadavky na žádost o účast dle zákona nebo zaslání takového dokladu. Informaci, resp. doklad zašlete emailem (nascenovaný).
Děkuji Vám za odpověď a přeji hezký den

Ustanovení § 28 odstavec 2 zákona hovoří v souvislosti s užším řízením o podání žádosti dodavatele o účast v užším řízení. Jak je zřejmé z dotazu učiněného vůči dodavateli, zákon pro obsah a formu žádosti o účast nemá stanoveny žádné požadavky (s výjimkou písemné formy). Je tedy věcí dodavatele, aby svoji žádost o účast formuloval tak, aby nebylo pochyb o tom, jaký je úmysl dodavatele. Z dotazu výše popsaného vyplývá, že zadavatel z dokladů, které mu byly zaslány, nedovodil všechny nezbytné údaje pro vznik právního úkonu dodavatele a žádá dodavatele o vyjasnění jím předložených písemností v tom, že dodavatel bude přesně identifikovat, co svoji písemností zamýšlel a k čemu se vztahuje. Takový postup se může jevit jako formalistický, ale na druhou stranu poskytuje zadavateli právní jistotou v tom, že s písemnostmi naloží tak, jak je třeba. V daném případě nelze než doporučit dodavateli, aby poslal tazateli doklad nazvaný žádost o účast v zadávacím řízení, v němž uvede dále dle pokynu zadavatele označení dodavatele, označení zadavatele, označení veřejné zakázky, vyjádření vůle účastnit se zadávacího řízení a podpis osoby oprávněné za dodavatele jednat. Aby měl dodavatel jistotu, že poté nebude vyřazen pro pozdní podání žádosti, lze dodatečný doklad uvést slovy …. doplňuji svoji žádost ze dne xxxx (datum původní nejasné žádosti), o vyžádané údaje …. . . Z dotazu zadavatele lze dovodit, že ví přesně, oč se jedná a že mu byla podána žádost o účast, jen chce mít jistotou, že mu následné kontroly nevytknou nějaké formální pochybení.

Zakázka na části - samostatná nabídka a v další části VZ je subdodavatelem |  11.04.2011

Z dřívějších dob mám v podvědomí zafixováno, že pokud se uchazeč o stavební práce přihlásí do věřejné obchodní soutěže dle zákona o veřejných zakázkách nemůže se přihlásit do soutěže jako generální zhotovitel a současně prostřednictvím stejných technických kvalifikačních předpokladů uzavřít s jiným partnerem smlouvu o sdružení a současně se ve sdružení se ucházet o tutéž stavební práci. Nyní je vyhlášeno otevřené výběrové řízení na službu. V rámci tohoto řízení je možno si vybrat služby ve více lokalitách dle vlastní volby. Na jednu lokalitu se hodláme přihlásit samostatně bez účasti jiného subdodavatele a na druhou lokalitu prokázáním tímtéž kvalifikačním podkladem jako u samostatné účasti se chceme zúčastnít jako subdodavatel pro jinou firmu. Není tento postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách? Po mém prostudování platného znění zákona je tento postup legální.
Děkuji za sdělení Vašeho stanoviska.

Podle ustanovení § 69 odstavec 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách platí, že dodavatel může podat pouze jednu nabídku. Je-li však veřejná zakázka rozdělena na části (jak vyplývá z dotazu), pak platí ustanovení § 98 odstavec 4 zákona, kdy ustanovení zákona se vztahují na každou jednotlivou část. Podle toho pak lze jako legální posoudit stav, kdy na jednu část veřejné zakázky podá dodavatel svoji vlastní nabídku a na jinou část je subdodavatelem jiného dodavatele, kterému prokazuje část jeho kvalifikace. Omezení v možnostech podání nabídky a v účasti jako subdodavatel, která jsou obsažena v § 69 zákona platí pro každou část samostatně a mezi dílčími částmi se vzájemně neposuzují.

Uchazeč nedoložil potvrzení o bezdlužnosti |  11.03.2011

Dobrý den,prosím o stanovisko k následujícímu:
Zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení uchazeče (právnickou osobu) z důvodu nedoložení potvrzení vystaveného pro tuto právnickou osobu o tom, že nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 53 odst. 1 písm. h) zákona o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen zákon). V podané námitce dodavatel uvedl, že firma nemá žádné zaměstnance a proto není u okresní správy sociálního zabezpečení pro účely plateb a odvodů na pojistném vůbec evidována (v nabídce toto uvedeno nebylo), a dále uvedl, že jednateli firmy jsou pouze dvě fyzické osoby a pro tyto dvě fyzické osoby bylo potvrzení OSSZ doloženo. (bylo v nabídce) Zajímalo by nás, zda dle Vašeho názoru uchazeč výše uvedený kvalifikační předpoklad splnil. Dále by nás zajímalo, zda si lze někde ověřit, že firma má zaměstnance (kromě výpisu z registru ekonomických subjektů, ve kterém v tomto konkrétním případě je „ neuvedeno“. Za Váš názor děkuji.

Dobrý den, základní kvalifikační předpoklad popsaná v § 53 odstavec 1 písmeno h) je taxativní požadavek zákona, který rovněž bez alternativního řešení stanoví, jakým dokladem má být jeho splnění prokázáno. Kvalifikační předpoklad je vázán k dodavateli, tedy v dotazovaném případě k právnické osobě. Bylo tedy zákonnou povinností dodavatele, jako uchazeče o veřejnou zakázku prokázat, že daný kvalifikační předpoklad splňuje. Pokud tak neučinil, bez ohledu na důvody, které jej k tomu vedly, pak kvalifikaci stanoveným způsobem neprokázal a byl vyloučen zadavatelem po právu. Pokud z námitky dodavatele vyplyne, že firma nemá žádné zaměstnance, pak již tento fakt je poměrně zajímavý, protože není zřejmé, jakým způsobem chce veřejnou zakázku plnit. Zadavatel nemá za povinnost jakkoliv hledat nebo získávat informace nad rámec dokladů předložených v nabídce dodavatele, snad jen v případě důvodných pochybností o dokladech v nabídce by mohl ověřovat jejich pravdivost či úplnost. Kde lze získat informace o počtu zaměstnanců jednotlivých firem skutečně netušíme.

Subdodavatel plnící kvalifikaci podá samostatnou nabídku |  09.03.2011

Dotaz k § 69 odst. 3: Pokud podá uchazeč nabídku, kde prokazuje urč. kvalifikační předpoklad prostřednictvím subdodavatele, subdodavatel ale podá nabídku také, budou z výběrového řízení vyloučeni oba, nebo pouze nabídka subdodavatele? Zákon, tak jak si tento paragraf vysvětluji já,v tomto není jednoznačný.

Podle ustanovení § 69 odstavec 3 zákona nesmí dodavatel sám nebo společně s jiným podat více nabídek a rovněž nesmí dodavatel podat nabídku a být současně subdodavatelem jiného dodavatele, jemuž prokazuje část kvalifikace. Pokud takový stav nastane, musí jej zadavatel při posouzení kvalifikace dodavatelů „odhalit“ a následně vyřazuje nabídky podané takovým dodavatelem. Nevyřazuje tedy tu nabídku, kde je dotčený dodavatel subdodavatelem prokazujícím kvalifikaci, protože tu dotčený dodavatel nepodal (podal ji jiný dodavatel).

Prokazování zpracované rozvahy pomocí subdodavatele |  09.03.2011

Dobrý den, je možno, aby uchazeč ve své nabídce prokázal požadavek zadavatele na předložení poslední zpracované rozvahy s kladným hospodářským výsledkem prostřednictvím svého subdodavatele? Je potom možné do smlouvy mezi uchazečem a subdodavatelem zakotvit, že se subdodavatel zaváže zajistit ekonomickou součinnost při provádění díla a že poskytne pro prokázání kvalifikace uchazeči onu rozvahu?

Podle ustanovení § 51 odstavec 4 zákona je dodavatel oprávněn prokázat část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele. Žádná omezení (s výjimkou základních kvalifikačních předpokladů výpisu z obchodního rejstříku) zákon neobsahuje. Z uvedeného vyplývá, že prostřednictvím subdodavatele lze, bez ohledu na logiku věci, prokázat i v dotaze pospaný kvalifikační předpoklad. Jiná otázka je však, jak bude naplněna zákonná podmínky, podle které má v takovém případě dodavatel předložit v nabídce smlouvu se subdodavatelem, ze které vyplyne závazek subdodavatele, že poskytne plnění na veřejné zakázce alespoň v rozsahu v jakém prokázal splnění kvalifikace. Přímý vztah mezi plněním veřejné zakázky a kvalifikací dodavatele totiž žádný neexistuje (byť se jej zákon snaží navodit). Smlouva mezi dodavatelem a subdodavatelem by v tomto konkrétním případě měla podle našeho názoru obsahovat závazek subdodavatele, že svým kladným hospodářským výsledkem zabezpečí (v případě, že dodavatel nebude schopen) plynulé provádění stavby a že poskytne zdroje na úhradu nákladů dodavatele.

Může subdodavatel podat vlastní nabídku? |  15.02.2011

Naše firma se (jako dodavatel) účastní výběrových řízení veřejných zakázek. Potřebovala bych vědět, zda můžeme být účastník veřejné soutěže současně uveden jako subdodavatel jiného účastníka. Vím, že dříve to podle zákona o veřejných zakázkách nebylo možné, hrozilo vyloučení ze soutěže, platí to stále ?

Změnou zákona se postavení subdodavatele jako účastníka více nabídek mírně změnilo. V současné době platí ustanovení § 69 odstavec 2 a 3, podle kterého dodavatel (v dotazu účastník veřejné soutěže) může být subdodavatelem v nabídkách jiných dodavatelů, ale nesmí jim „pomáhat“ v prokazování kvalifikace. Tedy jako „běžný“ subdodavatel může figurovat v libovolném počtu nabídek, a to i v případě pokud podal nabídku sám nebo ve sdružení s jiným dodavatelem. Pokud je však dodavatel subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje část kvalifikace, pak již sám nebo ve sdružení nabídku na tutéž veřejnou zakázku podat nemůže (může však být subdodavatelem i v jiné nabídce).

Podání nabídky dodavatelem, a zároveň jeho subdodavatelem |  28.01.2011

Jako dodavatel (uchazeč) budeme podávat nabídku na veřejnou zakázku, kvalifikaci splňujeme sami ve všech bodech. Zadavatel chce ale uvést přehled subdodavatelů dle § 44 odst. 6 s tím, že máme popsat subdodavatelský systém a doložit prohlášení každého subdodavatele o budoucí spolupráci.
Vztahuje se i na toto dokládání subdodavatelů § 69 odst. (2)? Ještě jednou upřesňuji, že kvalifikaci splňuje firma samostatně.
Chtěli bychom se zúčastnit ve veřejné zakázce jako dodavatel a zároveň, pokud je to možné (dle novely zákony), by náš subdodavatel chtěl podat svojí samostatnou nabídku. Před novelou (před 15.9.2010) nám toto bylo jasné, ale nyní si nejsme jistí a nechceme porušit zákon a být posléze vyloučeni.
Děkuji za odpověď

Pokud dodavatel prokazuje sám v celém rozsahu kvalifikaci a nevyužívá subdodavatele pro prokázání části kvalifikace, pak v jeho nabídce může jako předpokládaný subdodavatel figurovat jakýkoliv dodavatel, tedy i ten, který současně sám v tomtéž zadávacím řízení podává nabídku jako uchazeč. Ustanovení § 69 odstavec 2 zákona se vztahuje jen na případy, kdy subdodavatel pomáhá určitému dodavateli (uchazeči) prokázat část kvalifikace, což v dotazovaném případě nenastalo.

Prostá kopie čestného prohlášení |  07.01.2011

Chtěla bych se na Vás obrátit s dotazem ohledně zákona o zadávání veřejných zakázek. Když je teď v novele, že se doklady prokazují prostými kopiemi, platí to i pro čestná prohlášení jak základních kvalifikačních předpokladů tak i těch ostatních, nebo všechna čestná prohlášení musí být v originále?

Zákon v ustanovení § 57 odstavec 1 výslovně definuje, že dodavatel předkládá kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Jedním z dokladů, kterými lze kvalifikaci prokázat je i čestné prohlášení dodavatele. Pro něj tedy platí zákonná podmínka o kopii dokladu rovněž. Čestná prohlášení tedy lze předkládat v kopii dokladu.

Prokazování autorizace |  16.11.2010

Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o odpověď na následující skutečnost. Naše organizace každoročně uzavírá s autorizovanou osobou "Dohodu o provedení práce" v rozsahu do 150 Hod.
Musíme tedy při předkládání nabídek dokládat dokumenty dle § 51 odst. 4 (tzn. smlouvu s autorizovanou osobou, ŽL či Výpis z OR a ČP, že není vyloučen z účasti ve VŘ na VZ) ? Anebo se osoba považuje za zaměstnance organizace a dokladování by bylo zbytečné?

Dobrý den,
v případě dohody o provedení práce dle ust. § 75 zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), se jedná o pracovně právní vztah. Uvedené ustanovení pojmenovává obě smluvní strany jako zaměstnavatele a zaměstnance. Nejedná se tedy o prokazování kvalifikace subdodavatelem a nemusíte předkládat doklady vztahující se k subdodavateli – výpis z OR, čestné prohlášení o tom, že není veden v „black listu“ a ani smlouvu.
Zadavatel z předloženého dokladu obvykle nepozná, zda se jedná o zaměstnance či o jinou osobu. Pravděpodobně bude předpokládat, že se jedná o zaměstnance a bude bez dalšího považovat tento bod kvalifikace za splněný. Pokud by měl zadavatel pochybnosti měl by požádat o objasnění, případně doložení dodatečných informací.
Pokud při prokázání kvalifikace k dokladu o autorizaci uvedete, že tato autorizovaná osoba je s vaší společností v pracovně právním vztahu na základě dohody o provedení práce dle ust. § 75 zákoníku práce, tak se vyhnete případnému dotazu zadavatele.

Doplňování kvalifikace |  13.10.2010

V současné době zadáváme veřejnou zakázku na zhotovení technické infrastruktury, a to formou otevřeného řízení. Zadavatel jak v Oznámení o zakázce, tak i v zadávací dokumentaci požadoval v rámci technických kvalifikačních předpokladů dle §56, odst.3, písm. a) prokázat realizaci nejméně tří staveb obdobného charakteru (jež byly následně podrobněji specifikovány) s finančním objemem stavby minimálně 5,0 mil.Kč bez DPH za každou zvlášť. Splnění mělo být doloženo seznamem stavebních prací a předložením osvědčení objednavatelů o řádném plnění těchto zakázek obsahující údaje stanovené zákonem. Jeden z uchazečů neuvedl v referenčních listech, zda zde uvedené částky jsou s DPH či bez DPH. Vzhledem k tomu, že u jedné reference by se v případě, že by tato byla uvedena s DPH, dostal pod zadavatelem stanovenou výši 5,0 mil.Kč bez DPH, byl uchazeč hodnotící komisí vyzván k vysvětlení nejasností v nabídce. Jeho odpověď byla doručena v zákonných lhůtách s tím, že se jednalo o částky s DPH (tudíž u jedné nesplňující požadovanou výši) a že tedy předkládá další dvě zakázky, kterými požadovanou kvalifikaci splní, a to formou předložení referenčních listů. Dotaz zní, zda toto je možné, jelikož dle hodnotící komise se jedná ne o vysvětlení nejasností v nabídce, ale o další doplnění nabídky. Proto dle hodnotící komise by měl být uchazeč vyloučen.

Podle ustanovení § 59 odstavec 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách může zadavatel požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Pokud tedy zadavatele, resp. jím ustanovená komise vyzvala dodavatele, aby objasnil předložené informace, tedy využila svého práva daného jí zákonem, pak v odpovědi dodavatele, kterými dané nejasnosti objasní je právem dodavatele předložit i případné jiné doklady. Z dikce zákona nelze dovodit, že by dodavatel měl vyjasnit jen a pouze položenou otázku a nic dalšího ke kvalifikaci nesdělovat nebo nedokládat. Smyslem ustanovení o vyjasnění kvalifikace je dosáhnout odstranění formálních vad v kvalifikaci dodavatelů a pokud již jednou komise (případně zadavatel) k tomuto kroku přistoupí, měl by k předloženému objasnění či dodatečným dokladům přihlížet a kvalifikaci posuzovat v souladu s poskytnutými informacemi. Nedomníváme se, že by dodavatel, který byl požádán o vyjasnění poskytnutých informací neměl právo přiložit k objasnění další dodatečné doklady, byť k tomu nebyl komisí vyzván. Jestliže se komise rozhodne jí udělené právo aplikovat, pak by měla postupovat či posuzovat splnění této povinnosti dodavatele v celé šíři zákonného ustanovení.

Prokazování kvalifikace jiným dokladem |  16.09.2010

Dobrý den,
jako zadavatel jsme požadovali k prokázání ekonomických a finančních předpokladů předložení pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za škodu. V zadávací dokumentaci byl uveden výslovný požadavek na předložení pojistné smlouvy, nebylo připuštěno předložení jiného dokladu ve smyslu § 55 odst.2 ZVZ. Uchazeč nám předložil v nabídce namísto pojistné smlouvy pouze certifikát o pojištění, z nějž je zřejmé, že smlouva byla uzavřena i výše pojistné částky. Domníváme se, že dodavateli žádné objektivní okolnosti ve smyslu první věty § 55 odst. 4 ZVZ nebránily předložit nám požadovanou pojistnou smlouvu.
Náš dotaz zní : Je možné bez dalšího akceptovat tento jiný než námi vyžadovaný doklad, ačkoliv nevíme, zda existují nějaké objektivní důvody ve smyslu §55 odst. 4 ZVZ, kvůli nimž uchazeč nebyl schopen předložit námi požadovaný doklad, a zda tedy můžeme tuto nabídku bez dalšího dále posuzovat a hodnotit ( tzn. akceptovat pravděpodobně bezdůvodné předložení jiného dokladu než předložili v souladu s naším požadavkem ostatní uchazeči).
Nebo bychom měli uchazeče vyzvat postupem dle ust. § 59 odst. 4 ZVZ k tomu , aby nám sdělil objektivní důvody ve smyslu § 55 odst. 4 ZVZ, kvůli nimž nebyl schopen předložit požadovanou pojistnou smlouvu, či aby nám, pokud takové objektivní důvody neexistovaly, námi požadovaný doklad dodatečně předložil a v případě, že neučiní ani jedno ani druhé, jej vyloučit.

Dobrý den, podle ustanovení § 55 odstavec 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) je právem dodavatele prokázat ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady i jinými doklady, aniž by mu zákon ukládal povinnost prokazovat existenci objektivního důvodu, pro který nemůže předložit požadovaný doklad. Pokud tedy dodavatel v souladu se svým zákonným právem takový jiný doklad předloží, musí zadavatel mít objektivní důvod pro jeho odmítnutí. Z dotazu vyplývá, že z pojistného certifikátu vyplývá, že pojistná smlouvy uzavřena byla a i jaká je výše pojistné částky. Zadavatel tedy disponuje potřebnými údaji, aby mohl posoudit zda kvalifikace dodavatele prokázána je či není. V dotazovaném případě je dle našeho názoru nejobjektivnější a zákonu neodporující postup akceptace dokladu předloženého dodavatelem bez dalšího zkoumání. Chce-li mít zadavatel naprostou právní jistotou, že nic nezanedbal, pak je vhodné použít postup podle § 59 odstavec 4 a vyjasnit si, proč nebyla předložena pojistná smlouva a popřípadě požádat o její dodatečné předložení. Vylučování dodavatele v tomto konkrétním případě pokládáme za nesprávné.

Výše obratu |  22.07.2010

Vážení, Váš portál věnovaný dotazům k zákonu 137 se mi velice líbí. Proto zkusím dotaz, kde mám určitou nejasnost: Dle §55,odst. 1, písm. c) může zadavatel požadovat údaj o celkovém obratu dodavatele a já jsem nejistý (nepodařilo se mi v souvisejících zákonech nalézt definici pojmu celkový obrat), zda je toto hodnota obratu dodavatele včetně DPH nebo bez DPH, neboť v Přiznání k dani z příjmů právnických osob (kterým tento ukazatel často dokládáme) je na str. 6, oddíl K uváděna pouze položka Roční úhrn čistého obratu, tedy částka bez DPH.
Děkuji.

Dobrý den,
ustanovení § 55 odst. 1 písm. c), které upravuje kvalifikační předpoklad – výše obratu, obsahuje odkaz na § 20 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Tady je stanoveno, že úhrnem obratu se rozumí výše výnosů. Pro dodavatele, který je plátcem DPH, nepředstavuje daň výnos, proto se za obrat považuje částka bez DPH. V případě dodavatele, který není plátcem DPH, však daň představuje výnos (ale samozřejmě i náklad), a tento dodavatel bude vykazovat obrat s DPH.

Problematika odštěpného závodu |  09.06.2010

Obracíme se na Vás s následujícím dotazem a prosbou o Vaši odbornou odpověď. Do vypsaného otevřeného výběrového řízení dle § 27 zák. č. 137/2006 Sb., podaly nabídku dva odštěpné závody stejné firmy. Jak se má zadavatel zachovat při hodnocení těchto nabídek?

Odštěpný závod je organizační složka podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku (ust. § 7 ObchZ). Význam odštěpného závodu a jeho zápisu do obchodního rejstříku spočívá v zákonném oprávnění vedoucího odštěpného závodu jednat jako zástupce podnikatele ve všech věcech týkajících se tohoto odštěpného závodu. Odštěpný závod nemá vlastní právní subjektivitu, tu má pouze obchodní firma (centrála). V tomto konkrétním dotazovaném případě je tedy třeba na nabídky nahlížet tak, že dodavatel podal v tomtéž zadávacím řízení dvě nabídky, což je v rozporu s ustanovením § 69 odstavec 1 zákona. Důsledkem tohoto postupu dodavatele je vyřazení všech takto podaných nabídek (tedy obou) jedním dodavatelem, což vyplývá z ustanovení § 69 odstavec 3 zákona.

Termín ke kterému má být prokázána kvalifikace |  27.05.2010

V listopadu 2009 je vyhlášená soutěž na stavební práce – nadlimitní. Nabídky se podávají v lednu 2010. Zadavatel požaduje prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3) písm.a : …Seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních pět let. Jedna stavba - reference je doložena s termínem realizace 1.10.2009 – do 23.12.2009.
Dotaz zní : Stavba je dokončena, až po vyhlášení soutěže. Je tato reference splněna podle zákona?

Prokazovat kvalifikaci mají dodavatelé v otevřeném řízení ve lhůtě pro podání nabídek, nejpozději tedy v den, kdy tato lhůta uplyne, tj. společně s nabídkou (viz § 52 odstavec 1 zákona). K tomuto dni se splnění kvalifikace také posuzuje. Byla-li tedy v rámci kvalifikačních dokladů dodavatele uvedena stavba, jejíž provedení bylo dokončeno sice po vyhlášení zadávacího řízen ale před uplynutím lhůty pro prokázání kvalifikace, pak je takovýto údaj řádným prokázáním splnění kvalifikace.

Způsob vymezení ekonomických kvalifikačních předpokladů |  09.03.2010

Dobrý den,
zdvořile žádám o radu při přípravě kvalifikačních předpokladů.
• zákon v § 55 odst. 1 b) uvádí, že zadavatel může požadovat poslední zpracovanou rozvahu. Může přesto zadavatel požadovat rozvahu za poslední dvě účetní období?
• pokud zadavatel požaduje ekonomický a finanční kvalifikační předpoklad dle § 55 1 c) celkový obrat a zároveň požaduje obrat s ohledem na předmět veřejné zakázky, musí být u obou obratů vymezena minimální úroveň, nebo stačí, aby byla vymezena minimální úroveň u obratu s ohledem na předmět zakázky?
Předem děkuji.

Vymezení zákonných požadavků na kvalifikaci dodavatelů je chápáno jako maximálně možné, pokud zákon nepřipouští něco jiného. Jestliže tedy zákon vymezuje, že jedním z možných ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů je i požadavek zadavatel na předložení poslední zpracované rozvahy, pak platí, že jde pouze o poslední takovou rozvahu a nikoliv o rozvahu z jiných předchozích období. Ustanovení § 55 odstavec 2 zákona hovořící o právu zadavatele požadovat i jiné doklady je nutno chápat tak, že jiné doklady se musí vztahovat k zákonem vymezeným možným kvalifikačním předpokladům, tedy k poslední zpracované rozvaze. Obdobně nelze požadovat obrat dodavatele za delší časové období, než jsou předchozí tři účetní období apod.
Pokud zadavatel v požadavcích na kvalifikaci dodavatelů požaduje uvedení jak celkového obratu, tak obratu dosaženého dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, pak musí vymezit minimální úroveň pro obě požadované hodnoty, protože mu tak ukládá § 55 odstavec 3 písmeno c), tedy co chce zadavatel prokázat musí minimální úrovní vymezit. Je však otázkou, zda požadavek na výši obratu v obou zákonem popsaných alternativách (celkový či související) je legální požadavek. Slovo „popřípadě“ vložené v § 55 odstavec 1 písmeno c) zákona za první čárku ve větě spíše navádí k tomu, že zadavatel může požadovat buď celkový obrat nebo obrat dosažený s ohledem na předmět veřejné zakázky.

Prokazování kvalifikace u zahraničního dodavatele |  18.02.2010

Prosím o zodpovězení dotazu. Společná nabídka více dodavatelů z nichž jeden je zahraniční a v ČR nemá organizační složku. Jak tento zahraniční dodavatel prokazuje kvalifikaci dle § 53 odst. 1 písmeno a,b,f,g,h ve vztahu k území ČR? Nabízejí se tyto možnosti:
1. Neprokazuje, protože na území ČR nemá žádnou organizační složku.
2. Prokazuje čestným prohlášením dle § 51 odst. 7,
3. Prokazuje na základě potvrzení příslušných úřadů (zdravotní pojišťovny, finanční úřad, správa sociálního zabezpečení atd.)

Pro zahraničního dodavatele platí beze zbytku ustanovení § 51 odstavec 7 zákona, z nějž zkráceně vyplývá, že zahraniční dodavatel prokazuje kvalifikaci doklady platnými v zemi jeho sídla. Podle některých ustanovení § 53 odstavec 1 zákona pak platí, že ty předpoklady, které zákon výslovně zmiňuje musí dodavatel (tedy kterýkoliv dodavatel) splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla. Prokázání splnění k zemi sídla prokazuje tedy zahraniční dodavatel doklady, které jsou definovány v jejich právním řádu. Ve vztahu k území České republiky pak prokazuje zahraniční dodavatel doklady, které platí pro území České republiky. Tedy potvrzeními od příslušných úřadů, jak je zmíněno v dotaze jako varianta 3.

Použití ekonomických ukazatelů pro kvalifikaci |  18.11.2009

Pokud jako zadavatel v rámci zadávací dokumentace požaduji v § 55 odst. 1 písmene b) zákona po uchazeči předložení celkové likvidity, rentability vlastního kapitálu, celkové zadluženosti - jaké hodnoty ukazatelů z poslední UCE závěrky mohu maximálně stanovit, aby nebyly diskriminující? Existuje nějaké všeobecné pravidlo?

Používání ukazatelů ekonomické analýzy vycházející z poslední zpracované rozvahy je v současné době hospodářské s finanční krize legálním a oprávněným požadavkem zadavatele. Pomocí těchto ukazatelů lze alespoň v přiměřené míře prokázat ekonomickou stabilitu dodavatele a alespoň zčásti tak zajistit uzavření smlouvy s dodavatelem, který dává určitou perspektivu, že se během realizace nedostane do potíží. Žádné pravidlo na strukturu těchto ukazatelů ani na jejich hodnoty neexistuje. Je nutné vycházet z obecných ekonomických pouček a zásad a ukazatele i jejich hodnoty stanovovat v souladu s těmito zásadami, a to konkrétně pro každou zadávanou veřejnou zakázku. V současné době se jeví jako odpovídající kombinace ukazatelů celková likvidita, rentabilita vlastního kapitálu a celková zadluženost.
Za nediskriminační lze považovat hodnoty:
- Celková likvidita      rozmezí 0,9 – 1,1
- Rentabilita vlastního kapitálu     rozmezí 10 – 25%
- celková zadluženost     rozmezí 75 – 85%.
Stejně jako v jiných oblastech nelze vyloučit jiný odborný ekonomický názor, vymezení jiných ukazatelů či stanovení jiných limitů pro jejich splnění.

Požadování výpisu z neveřejné části živnostenského rejstříku |  04.11.2009

Dobrý den,
účastníme se ve sdružení 2 společností podlimitní veřejné zakázky na stavební práce. Zadavatel od nás požaduje kvalifikační předpoklady vč. živnostenského listu a výpisu z obchodního rejstříku. Navíc ale požaduje výpis z neveřejné části živnostenského rejstříku a to i pro oba účastníky sdružení. Zdůvodňuje to tím, že uchazeč tímto výpisem ověří skutečnosti uvedené v čestném prohlášení dle § 53 resp. na ust. § 53 odst. 1 písm. i).
Chtěla jsem Vás poprosit o vyjádření, zda může zadavatel vůbec ještě navíc požadovat výpis z neveřejné nebo veřejné části živnostenského rejstříku (podle nás je to nad rámec zákona) a zda může tento výpis chtít doložit i po všech dodavatelích, protože v § 51 odst. 5) je jasně popsáno, co musí každý dodavatel prokázat.
Dále mi zástupce zadavatele sdělil, že to je takto v pořádku, že to mají ve vnitřních směrnicích (podle nás je ale zákon nadřazený vnitřní směrnicí a zadavatel nemůže požadovat věci v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách).
Předem děkuji za odpověď

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách definuje v ustanovení § 51 odstavec 1 zákona, že (cituji):
Má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) v plném rozsahu. Splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. V případě prokazování splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele se odstavec 4 použije obdobně.
V tomto konkrétním případě zadavatel v rámci profesních kvalifikačních předpokladů požaduje předložení živnostenského listu, výpisu z obchodního rejstříku a výpisu z neveřejné části živnostenského rejstříku. Proti tomuto požadavku zadavatele stojí taxativní ustanovení § 54, dle kterého (cituji):
Splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží

Zákon u profesních kvalifikačních předpokladů jasně definuje, předložením jakých dokladů dodavatele kvalifikaci prokazuje, aniž by dával zadavateli možnost požadovat i jiné doklady, jak tomu činí např. u technických kvalifikačních předpokladů. Požadavek zadavatele je tedy požadavkem rozšiřujícím zákonné podmínky kvalifikace dodavatelů a jako takový je v rozporu se zákonem. Jen pro úplnost uvádím, že od účinnosti zákona č. 130/2008 Sb., který mění živnostenský zákon je dokladem prokazujícím oprávnění k podnikání výpis z živnostenského rejstříku (§ 10 odst. 3 zák. č. 455/1991 Sb., v aktuálním znění). Novela však neruší dosavadní živnostenská oprávnění. Ty zůstávají v platnosti do doby, než dodavatel požádá o nový výpis ze živnostenského rejstříku nebo nahlásí nějakou změnu (čl II. bod 2. zákona č. 130/2008 Sb.). Dodavatel tedy může předmětný profesní kvalifikační předpoklad prokázat jak předložením výpisu z živnostenského rejstříku, tak i předložením živnostenského listu. Rozhodnutí či volba dokladu je ale na dodavateli. Profesní kvalifikační předpoklady pak prokazují jak výše uvedeno účastníci společné nabídky společně. Zadavatel nemůže na účastnících společné nabídky vyžadovat prokázání profesních kvalifikačních předpokladů od každého v celém požadovaném rozsahu, protože zákon stanoví něco jiného a v kvalifikaci není možné překračovat či jakkoliv rozšiřovat požadavky zákona

Čestné prohlášení k autorizaci |  30.09.2009

Dobrý den,
pokud dokládám autorizaci k určité činnosti např. Dopravní a pozemní stavby a osoba není uvedená jako osoba odpovídající za živnost pro Provádění staveb...... musí se dokládat čestné prohlášení odpovědné osoby dle §53 písm. i)? Vždy dokládáme u této autorizace pouze prohlášení, že je zaměstnancem naší společnosti. Samozřejmostí je, že čestné prohlášení odpovědné osoby za živnost je doložená vždy. Nikdo na tento problém nepoukázal až jedna zadavatelská agentura, která nás vyloučila. Jen bych chtěla vědět pro příště, jak postupovat nebo argumentovat a zda čestné prohlášení raději dokládat i osob, které nejsou odpovědné za živnost, aby se předešlo problémům.
Děkuji za odpověď

Zákon definuje základní kvalifikační předpoklady v ustanovení § 53 a v něm je v odstavci 1 stanoveno, že základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel (tedy osoba, která poskytuje služby, dodává zboží nebo provádí stavební práce – viz. § 17 písmeno a) zákona). Kvalifikace se tedy posuzuje k osobě dodavatele. V inkriminovaném ustanovení podle § 53 odstavec 1 písmeno i) se doslovně uvádí, že základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel (cituji):
který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby.
Z tohoto ustanovení je zcela jasně patrné, že odpovědný zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele takovéto prohlášení nečiní ale prohlášení se na ně musí vztahovat. Tedy dodavatel (prostřednictvím statutárního zástupce nebo řádně zplnomocněné osoby) musí prohlásit i za tyto odborně způsobilé osoby, že ani ony nebyly disciplinárně potrestány. Pokud je přiloženo i jejich čestné prohlášení Tedy prohlášení autorizovaných osob), jde o krok nad rámec požadavků zákona. Samozřejmě, že nelze vyloučit jiný výklad zákona u jiných zadavatelů, takže je lépe, když prohlášení těchto osob přiložíte v zájmu vlastní právní jistoty. Nikdo Vás ale nemůže vyloučit pro neprokázání splnění kvalifikace pokud jej nepředložíte.

Platnost pojistné smlouvy |  03.09.2009

Chci Vás požádat o konzultaci k vyloučení naší nabídky z veřejné zakázky. Důvodem je naše údajné neuvedení platnosti naší pojistné smlouvy. Do naší nabídky jsme vložili ověřenou kopii naší pojistné smlouvy. Tato je sjednána na dobu neurčitou, má tedy uveden pouze datum jejího počátku, datum ukončení ani mít nemůže. Součástí smlouvy jsou také všeobecné pojistné podmínky, ty už jsme do nabídky nevkládali.Stejným způsobem to děláme vždy a nikdy zatím nebyl problém. Považujeme to tedy za neoprávněné vyloučení.

Pro prokazování kvalifikace v oblasti ekonomických a finančních předpokladů platí ustanovení § 55 zákona, kde v odstavci 1 pod písmenem a) je uvedeno (cituji):
K prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele může veřejný zadavatel požadovat předložení jednoho či více z těchto dokladů:
a) pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě,
Platí přitom, že definice požadavků v zákoně má taxativní charakter a zadavatel nemá právo svými požadavky na kvalifikaci tyto kvalifikační předpoklady nijak modifikovat. Ve zkoumaném případě zadavatel vymezil požadavek na prokázání kvalifikace zcela v souladu se zákonem. Pokud uchazeč předložil jako doklad o splnění tohoto kvalifikačního předpokladu ověřenou kopii pojistné smlouvy s uvedením pojistného limitu nejméně ve výši minimální úrovně stanovené zadavatelem, pak splnil požadavek na prokázání kvalifikace. Pokud při posouzení kvalifikace zadavatel nepoznal z předloženého dokumentu platnost pojistné smlouvy, jak je uvedeno v dotazu, pak nemohl konstatovat ani to, že smlouva je platná, ani to že smlouva je neplatná. Jde o klasickou nejasnost kvalifikace, která měla být odstraněna postupem podle § 59 odstavec 4 zákona. Vyloučení uchazeče je možné pouze v případě, kdy předložené doklady jednoznačně prokazují, že kvalifikace nebyla prokázána. Nelze vyloučit uchazeče pro nesplnění kvalifikace jen na základě domněnky, že doklad je neplatný. Pouze pro úplnost dodáváme, že pokud smlouva obsahuje některé nedílné součásti jako Vámi popsané všeobecné pojistné podmínky, měla by být předkládána v rámci kvalifikace v úplném znění,, tedy včetně jejich nedílných součástí.

Doložení zeměměřického oprávnění subdodavatelem |  27.08.2009

Dobrý den, prosím o radu ohledně průběhu ve zjednodušeném podlimitním řízení. V zadávací dokumentaci k veřejné zakázce byl stanoven požadavek na prokázání odborné způsobilosti dle § 54 písm. d) zákona předložením - Úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností dle zákona č. 200/1994Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů v rozsahu uvedeném v ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) a písm. c) cit. zákona. Naše společnost jako uchazeč podala nabídku k dané veřejné zakázce, v níž prokázala splnění výše uvedené odborné způsobilosti prostřednictvím subdodavatele, s nímž byla uzavřena smlouva o spolupráci. Zadavatel naši společnost ale z výběrového řízení vyloučil a to za to, že jsme nepředložili čestné prohlášení subdodavatele dle § 53 odst. 1 písm.i) zákona. Pokud byl tento bod uveden v čestném prohlášení naší společnosti jako uchazeče a podepsán oprávněnou osobou za uchazeče jednat (zavázal se tudíž za svého subdodavatele), je ještě potřeba speciální čestné prohlášení subdodavatele k tomuto bodu?

Pro prokazování kvalifikace subdodavatelem platí beze zbytku stanovení § 51 odstavec 4 zákona. V tomto ustanovení je stanovena povinnost uchazeče předložit zadavateli ten doklad, kterým subdodavatel „pomáhá“ dodavateli prokázat kvalifikaci a jejich vzájemnou smlouvu (dodavatel – subdodavatel) z níž vyplyne, jaký rozsah plnění na veřejné zakázce bude subdodavatel poskytovat. Z tohoto ustanovení nelze dovodit závěr, že by subdodavatel kromě v dotazu popsaného Úředního oprávnění měl prokazovat i jinou část kvalifikace. Základní kvalifikační předpoklad uvedený v zákoně pod ustanovením § 53 odstavec 1 písmeno i) zákona prokazuje uchazeč a pokud je vyžadována odborná způsobilost podle § 54 písmeno d) vztahuje se příslušné prohlášení i na osobu odpovídající za činnost dodavatele. Tedy tato osoba příslušné prohlášení nečiní (může, ale nemusí), ale musí být z prohlášení zřejmé, že se na ni prohlášení vztahuje. Chybějící prohlášení subdodavatele tedy nemůže být důvodem k vyřazení nabídky dodavatele (snad jen v případě, kdy by bylo výslovně zadávacími podmínkami vyžadováno, ale i v tomto případě by pravděpodobně šlo o rozšíření zákonných požadavků na kvalifikaci dodavatele, což je nepřípustné).

Potvrzení o bezdlužnosti |  15.07.2009

Zadavatel požadoval potvrzení o bezdlužnosti u Finančního úřadu. Potvrzení jsme vložili do nabídky, ale na potvrzení je vyčíslován dluh vůči Finančnímu úřadu s tím, že je tam vyslově napsáno cituji: "Částky uváděné v tomto sloupci vyjadřují částky daňových nedoplatků, které byly rozhodnutím správce daně posečkány nebo byly povoleny jejich úhrady ve splátkách (§ 60 z.č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) a k okamžiku vydání tohoto výpisu není shora uvedenému správci daně známo nedodržení podmínek stanovených daňovému dlužníku v tomto rozhodnutí." Je to důvod k vyloučení? I když je napsáno, že správce daně posečkal nebo byly povoleny jejich úhrady ve splátkách? Chápu to, že je tam uveden dluh a má to být doklad o bezdlužnosti možná záleží na každém zadavateli, jak to posoudí, ale zajímalo by mě jak s tím do budoucna naložit.

Podle ustanovení § 53 odstavec 1 písmeno f zákona splňuje základní kvalifikační předpoklady dodavatel, který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky. Pokud tedy v evidenci daní evidovány daňové nedoplatky jsou, nesplňuje dodavatel základní kvalifikační předpoklad a musí být z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.

V tomto případě nezáleží na přístupu zadavatele, protože je jeho zákonnou povinností takového dodavatele vyloučit. Splátkový kalendář nedoplatků vadu v kvalifikaci dodavatele nezhojí.

Druhy referenčních staveb |  22.06.2009

Dobrý den, Žádám Vás o odpověď na níže uvedený dotaz. Na ISVZ je umístěn inzerát na zakázku - Rekonstrukci administrativní budovy VZP. Hlavní předmět činností je specifikován kódem 45454100-5 - Rekonstrukce budov. V požadavcích na prokázání technických kvalifikačních předpokladů je min. 5 zakázek (výstavba nebo rekonstrukce admin. budov) v posledních 5-ti letech. Při vznesení dotazu na zadavatele, co je myšleno administrativní budovou a zda bude z jejich strany akceptováno doložení rekonstrukcí např. výpravní budovy ČD, nás zadavatel odkázal na kody CPV. Rád bych získal přesnou specifikaci kodu - 45213150-9 - Výstavba administrativních budov a zda-li, dle vašeho názoru, je výpravní budova stavbou srovnatelnou.... Předem děkuji za odpověď

Základním rysem požadavků veřejného zadavatele na kvalifikaci, je skutečnost, že musí bezprostředně souviset s předmětem veřejné zakázky (viz § 50 odstavec 3 zákona). Předmětem veřejné zakázky jsou dle obsahu dotazu stavební práce, konkrétně rekonstrukce administrativní budovy klasifikovaná kódem CPV jako rekonstrukce budovy. Pokud zadavatel tedy požaduje jako minimální úroveň kvalifikace prokazování pouze výstavbou či rekonstrukcí administrativních budov, pak takovýto požadavek souvisí bezprostředně s předmětem jím zadávané veřejné zakázky, ale je v mírném rozporu s číselným označením (kódem CPV) předmětu veřejné zakázky, který předmět veřejné zakázky definuje obecně jako rekonstrukci budov. Nezbývá, než se obrátit na význam pojmu „administrativní“, který dle výkladového slovníku jazyka českého znamená správní či úřední. Volně přeloženo jde tedy o budovu sloužící k výkonu správy či úřadu. Výpravní budova ČD zcela jistě k takovému účelu slouží a měla by být zadavatelem posuzována jako administrativní budova. Přitom lze obecně polemizovat o právu zadavatele omezovat požadavky na prokazování kvalifikace jen na určitý druh stavebnictví, pokud takovýto druh nemá určitá a charakteristická specifika. V provádění stavebních prací není podstatný rozdíl mezi rekonstrukcí administrativní budovy a školní budovy, obecně pak jakékoliv budovy mající charakter občanské výstavby dle bývalého JKSO (jednotná klasifikace stavebních objektů). Zde bych se přikláněl spíše k názoru, že požadavek pouze a výhradně na administrativní budovy má diskriminační charakter omezující možnou účast dodavatelů v zadávacím řízení.

Statutární orgány a prokura při prokazování základních kvalifikačních předpokladů |  27.03.2009

V čestném prohlášení § 53, odst. 1, bod. a), b) podepisují všichni statutární zástupci firmy nebo jen např. jeden, pokud je takto veden v obchodním rejstříku? (viz nejasnost ve znění zákona … jde –li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu…).
Firma má 2 jednatele a v obchodním rejstříku je napsáno …..společnost zastupují dva jednatelé…. Dále jsou ve firmě 2 prokuristé, kde je opět v OR napsáno …za společnost jedná a podepisuje kterýkoliv z prokuristů …, kdo tedy vlastně podepisuje § 53, návrh SOD a ostatní prohlášení – oba jednatelé nebo kterýkoliv z prokuristů?

Za právnickou osobu jednají členové statutárního orgánu této osoby, a to způsobem, který je popsán ve výpise z obchodního rejstříku. Jednat jménem či za právnickou osobu mohou také osoby, které jsou k tomu zmocněny. Předkládá-li tedy právnická osoba nabídku, pak nabídku, návrh smlouvy a ostatní dokumenty podepisuje buď statutární orgán (tolik členů, kolik uvádí obchodní rejstřík pro způsob jednání za společnost) nebo osoba(y) k tomu zmocněná. V dotazovaném případě kdy jednají za společnost dva jednatelé společně, musí všechny dokumenty podepsat oba dva jednatelé. Podpis jednoho z nich není dostatečný. Pokud za společnost mohou jednat prokuristé společnosti, a to každý samostatně (prokura musí být uvedena ve výpise z obchodního rejstříku), pak postačí na dokumentech nabídky podpis kteréhokoliv z prokuristů. Ke zmíněné nejasnosti zákona ‚… jde –li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu… je třeba uvést, že zákon u vícečlenných statutárních orgánů nevyžaduje podpis každého člena statutárního orgánu (samozřejmě za předpokladu, že jich podepisovat za společnost může méně), ale postačí, když ten, kdo je oprávněn za společnost jednat prohlásí splnění určité zákonné povinnosti i za ostatní členy.

Originál nebo kopie dokladů při prokazování kvalifikace |  12.01.2009

Obracím se na Vás v souvislosti se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, konkrétně se mi jedná o zjednodušené podlimitní řízení. Jeden z uchazečů doložil ve své nabídce pouze prostou kopii výpisu z obchodního rejstříku, i když v zadávací dokumentaci byl požadován originál nebo úředně ověřená kopie. Je toto důvod k vyloučení uchazeče dle § 71 odst. 8, písm. c), neboť nabídka neobsahuje všechny součásti požadované zákonem či zadavatelem v zadávacích podmínkách? Nebo je možné vyžádat si od uchazeče doložení originálu či ověřené kopie na základě § 59 odst. 4.

Obě alternativy zmiňované dotazem jsou možné. Ze zákona, z ustanovení § 57 odstavec 1 zákona vyplývá, že …. nestanoví-li veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách jinak, předkládá dodavatel doklady prokazující splnění kvalifikace v originále či v úředně ověřené kopii… . Zadávací dokumentace nebo jiný relevantní dokument by musel výslovně obsah zadavatelem stanovenou podmínku, že doklady mohu být předloženy v prosté kopii. Pokud tomu tak nebylo, je povinností uchazeče prokázat kvalifikace doklady předloženými alespoň v úředně ověřené kopii. Neučiní-li tak, pak by měl být vyloučen pro neprokázání splnění kvalifikace (§ 60 odstavec 1 zákona), protože do požadovaného rozsahu kvalifikace je nutné zahrnout i požadovanou formu prokázání kvalifikace. Ustanovení § 59 odstavec 4 zákona, kterým je zadavateli uděleno právo vyžadovat objasnění předložených dokladů či doplnění nových informací nebo dokladů ke kvalifikaci je právem zadavatele. Zadavatel právo uplatnit může, ale nemusí. Je tedy na jeho (zadavatelově) rozhodnutí, zda ve výše popsaném případě dodavatele přímo vyloučí pro neprokázání splnění kvalifikace nebo zda jej vyzve k doplnění řádného dokladu. Zákon žádnou z uvedených možností nepreferuje, oba postupy jsou v souladu se zákonem.

Prokazování kvalifikace v jednacím řízení bez uveřejnění |  01.10.2008

Podle § 51 odst. 1 je zadavatel povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle odst. 3 § 51 je zadavatel v případě JŘBU (při využití opčního práva) kvalifikaci oprávněn požadovat.
Podle § 34 písm. h) - výzva bude obsahovat požadavky na kvalif., může-li být zadavatelem kvalif. požadována - tj z uvedeného mi vyplývá, že je na rozhodnutí zadavatele, zda bude kvalifikaci při zadání v JŘBU (opce) požadovat či nikoliv.
Ale § 62 - kvalifikace u podlimitní zakázky říká v odst. 1, že zadává-li zadavatel podlimitní veřejnou zakázku, je povinen požadovat prokázání splnění zákl. a prof. kval. předpokladů.
Je správná úvaha, že pokud zadavatel zadává výše uvedenou opci v JŘBU s podlimitní předpokládanou hodnotou, nemusí (?) kvalifikaci požadovat ( protože zákon to stanovil "jinak" v § 51 odst. 3), ale pokud se rozhodne ji požadovat, musí postupovat dle § 62 tj. tak, jak zákon předpokládá u podlimitních zakázek?

Ustanovení citovaná v dotazu jsou ve zdánlivém rozporu. Ale pokud budeme vnímat ustanovení § 62 jako obecné ustanovení pro kvalifikaci u podlimitních veřejných zakázek a ustanovení § 51 odstavec 3 jako speciální ustanovení pro jednací řízení bez uveřejnění, pak je tento rozpor odstraněn. Při zadávání podlimitních veřejných zakázek má tedy zadavatel obecně povinnost požadovat prokázání základních a profesních kvalifikačních předpokladů, ale použije-li, za splnění zákonných podmínek, pro zadání konkrétní veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění jako specielní formu zadávacího řízení, pak pro vymezení kvalifikace použije ustanovení § 53 odstavec 1. K Vašemu konkrétnímu dotazu tedy sděluji, že při zadání podlimitní veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odstavec 7 písmeno b) zákona zadavatel rozhodne o tom, zda prokázání kvalifikace vyžadovat bude nebo nikoliv a pokud se rozhodne, že ano, pak musí požadovat prokázání alespoň základních a profesních kvalifikačních předpokladů (§62 odst.1). V tomto konkrétním případě se však požadavek na prokázání kvalifikace jeví jako nadbytečný, protože opce je zadávána dodavateli, který vyhrál původní zadávací řízení v němž svoji kvalifikaci prokázal. Vaše úvaha je tedy správná.

Podepisování čestných prohlášení |  16.09.2008

Kdo musí podepisovat čestné prohlášení za uchazeče dle § 53, odst. 1) písm a), b) – v obchodním rejstříku je uvedeno 7 jednatelů (z toho 5 zahraničních) a jeden zástupce jako prokura u kterého je definováno „Prokura udělena v rozsahu jednatelského oprávnění, s výjimkou zastupování společnosti ohledně nabývání a zcizování majetku. Prokurista se za společnost bude podepisovat tak, že k nadepsané a nebo jinak předtištěné firmě připojí svůj podpis s označením prokura.“ Mám za to, že toto čestné prohlášení musí podepisovat všichni statutární zástupci a ne jak u této zakázky prokura, který se odvolává na zmocnění, které ani není přiloženo. Může vůbec zmocnit jednatel jiného jednatele nebo prokuru aby za něj podepsal toto ČP?

První věta ust. § 53 začíná „..kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel,“. Jedná se tedy o povinnost dodavatele prokázat „čistý trestní rejstřík“ svých statutárních zástupců. Problémem podepisování nabídek i dalších listin se zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který ve svém stanovisku uvádí „Dodavatelé (uchazeči, zájemci) mají v souladu s obecně závaznými právními predpisy více možností jak jednat, a to bud přímo – jménem společnosti – či v zastoupení a zadavatel není oprávněn takové zákonné možnosti svými podmínkami omezovat, tj. dodavateli diktovat, která osoba jménem či za dodavatele má podepsat tu kterou listinu či učinit právní úkon v souvislosti s nabídkou atd. Pokud už tak zadavatel učiní, nesplnění takového požadavku nesmí vést k vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení.“
Prokurista je oprávněn ke všem právním úkonům, ke kterým dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokurista tedy může podepisovat jménem dodavatele i čestná prohlášení. V případě, že si zadavatel není jistý, zda je dokument podepsán oprávněnou osobou, může se na dodavatele obrátit s žádostí o vysvětlení, a to ve smyslu § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pouze samotná pochybnost zadavatele o tom, zda je listina podepsána osobou k tomu oprávněnou, nemůže být důvodem k vyloučení dodavatele z další účasti v zadávacím řízení.

Kvalifikace - nedoplatek na pojistném |  15.09.2008

Obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení jedné malé otázky. Jedná se o to, že jeden z uchazečů předložil před uzavřením smlouvy potvrzení OSSZ o tom, že "ke dni ..... má evidován u OSSZ splatný závazek ....." a že "organizace má povolen splátkový kalendář na dlužné pojistné, splátky jsou hrazeny řádně a včas.", "ke dni ..... pohledávka ve splátkách činí ....."
Podle našeho názoru toto potvrzení jasně dokazuje, že uchazeč nesplnil základní kvalifikační předpoklady (podle zákona splňuje základní kvalifikační předpoklady dodavatel, který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele).

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů má pro splnění předmětného základního kvalifikačního předpokladu následující ustanovení (zkráceno)
...,který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, a
Z citace zákona vyplývá, že za splnění kvalifikace se považuje stav, kdy neexistuje žádný, tedy ani odložený nedoplatek na sociální zabezpečení. Uchazeč, který nesplnil, svoji povinnost úhrady pojistného a tuto povinnost mu bylo umožněno splnit v náhradním termínu formou splátek, tedy nedoplatek má a kvalifikaci nesplňuje.

Referenční zakázky "obdobného" charakteru |  13.08.2008

Zadavatel ve výběrovém řízení na výstavbu Mateřské školy požaduje doložit referenční zakázku obdobného charakteru. Prosím o informaci, co se rozumí zakázkou obdobného charakteru. Zda je tím myšlen typ budovy (mateřská škola), typ staveb (občanská vybavenost), příp.obor stavebnictví (pozemní stavby).

Odpověď na tuto otázku může poskytnout pouze autor výše popsané podmínky. Co je míněno pojmem „obdobný charakter“ nevyplývá z žádného předpisu ani metodiky. Takovýto pojem, není-li dále blíže vymezen, je netransparentní. Podle obvyklého třídění stavebních prací (bývalá Jednotná klasifikace stavebních objektů – JKSO) lze za obdobné stavby s určitostí považovat objekty občanské vybavenosti (bývalé JKSO 801 + 811), požadavek pouze na mateřské školy nemá, vzhledem k charakteru stavebních prací žádné logické opodstatnění a případný požadavek na pozemní stavby je naopak moc široký, protože zahrnuje celou řadu speciálních objektů, které nemají charakterem prací žádnou podobnost s výstavbou mateřských škol. Jde ale o obecný názor a nejvhodnější by bylo požádat zadavatele o dodatečné informace k zadávací dokumentaci, kde by zadavatel vysvětlil, co pod tímto pojmem mínil.

Ověřené nebo prosté kopie dokladů k prokázání kvalifikace |  23.07.2008

Vypisujeme VZ na dodávku pneumatik ve zjednodušeném podlimitním řízení. Je nutné pro ověření technických předpokladů dodavatele dle § 56, odst.4 zákona o VZ požadovat certifikát ISO 9001:2001 v úředně ověřené kopii nebo postačí pouze neověřená prostá kopie?

Při stanovení požadavků na kvalifikaci platí dle ustanovení § 57 odstavec 1 zákona, že pokud zadavatel nestanoví nic jiného, předkládá dodavatel doklady prokazující kvalifikaci v originále či úředně ověřené kopii. Je tedy, podle příslušného ustanovení, právem zadavatele definovat, že mu pro prokázání kvalifikaci postačí prostá kopie dokladu. Tuto podmínku však musí zadavatel výslovně v zadávacích podmínkách uvést, protože jinak by platilo, že doklad musí být úředně ověřen (nebo originál).

Střet zájmů |  23.07.2008

Je nevhodné, případně nepřípustné aby nabídku podávala firma, která zpracovávala projektovou dokumentaci?

Tato otázka je komplikovanější. Ze zákona nelze dovodit jakékoliv omezení kteréhokoliv dodavatele. Naopak zákona všemi svými principy definuje naprostou otevřenost soutěžního prostředí. Z tohoto pohledu by podání nabídky zpracovatelem projektové dokumentace bylo zcela v pořádku. Otázkou ale zůstává možný střet zájmů, kdy osoba vykonávající funkci autorského dozoru by v případě, že by byla totožná s dodavatelem, kontrolovala sama sebe. Pokud bychom však vyloučili možnost účasti zpracovatele projektové dokumentace, pak by měl zadavatel problémy u většiny projekčních společností, protože ty se zabývají v mnoha případech i dodavatelskou činností a nikdo by projektovou dokumentaci zpracovat nechtěl, protože by se tím automaticky vyloučil z účasti v soutěži na dodavatele stavby. Navíc zpracovatel projektové dokumentace všechny své znalosti a vědomosti vtělil do zadávací dokumentace, kterou má k dispozici každý dodavatele, který si ji vyžádal nebo kterému byla poskytnuta, takže startovací podmínky by měly být pro všechny shodné. Nevím, zda tento problém byl v současnosti řešen ÚOHS, ale domnívám se, že účast zpracovatele projektové dokumentace v zadávacím řízení na dodavatele stavby je možná.

Kvalifikace u zakázek malého rozsahu |  23.07.2008

Obec jako zadavatel zakázek malého rozsahu do 6 mil. bez DPH na stavební práce požaduje prokázání kvalifikace pouze živnostenským listem (prostou kopií) bez ověření, je to v pořádku?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení § 18 odstavec 3 v němž je výslovně uvedeno, že zadavatele není povinen se řídit pravidly zákona u veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou uvedenou v § 6. Z toho lze jednoznačně dovodit, že u veřejných zakázek malého rozsahu není zadavatel požadovat prokázání kvalifikace vůbec a pokud jej požaduje, může si jeho rozsah stanovit sám, včetně formy dokladů, kterými má být kvalifikace prokázána. Takže v dotazu popsaný způsob není v rozporu se zákonem.

Podpis čestného prohlášení II |  18.07.2008

Je vyžadováno k prokázání základních kvalifikačních kritérií dle § 53 odst. 1 písm i) čestné prohlášení podepsané pouze statutárním orgánem společnosti nebo také čestné prohlášení podepsané odpovědnými zástupci, je-li podle § 54 písm d) požadováno prokázání odborné způsobilosti tímto odpovědným zástupcem?

Každý úkon dodavatele, tedy i čestné prohlášení, musí učinit osoba k tomu oprávněná. Za dodavatele v obvyklých případech jedná statutární orgán (buď jedním členem nebo více členy). Čestné prohlášení tedy musí být učiněno dodavatelem (podepsáno dle výpisu z Obchodního rejstříku, popřípadě zplnomocněnou osobou) nikoliv odpovědným zástupcem, kterým je zajišťována odborná způsobilost.

Výpis z Rejstříku trestů cizího státního příslušníka |  18.07.2008

Pokud má člen statutárního orgánu bydliště mimo území České republiky (Německo), musí doložit ke splnění základních kvalifikačních kritérií dle § 53 odst. 2 písm. a) kromě „českého“ výpisu z rejstříku trestů také „německý“ výpis z rejstříku trestů?

Tato otázka je trochu komplikovanější a odpověď na ni není ze zákona zcela zřejmá. Podle našeho názoru je nutné vycházet z koncepce zákona, který definici sídla, místa podnikání či bydliště vztahuje k různým formám dodavatelů. Pojem „sídlo“ se vztahuje k dodavateli jako právnické osobě a tato osoba pak prokazuje některé základní kvalifikační předpoklady ve vztahu k zemi, kde má své sídlo. Pojem „místo podnikání“ se vztahuje na dodavatele, kterým je podnikající fyzická osoba a pojem „bydliště“ se vztahuje k dodavateli jako nepodnikající fyzické osobě. Podle formy dodavatele se tedy určuje, ke které zemi (kromě území ČR) prokazuje zahraniční dodavatel splnění vybraných základních kvalifikačních předpokladů. V případě české právnické osoby tedy není nutné, aby člen jejího statutárního orgánu, pokud bydlí v zahraničí, prokazoval kvalifikaci výpisem z evidence Rejstříku trestů z místa svého bydliště.
U této problematiky je však nutné sledovat vývoj právního názoru

Způsob prokázání kvalifikačního kritéria - nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění |  18.07.2008

Musí se u nadlimitních veřejných zakázek dokládat v rámci prokázání základních kvalifikačních kritérií také doklady o nedoplatcích na pojistném na veřejné zdravotní pojištění od zdravotních pojišťoven?

Způsob prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů definuje § 53 odstavec 2 zákona, které jasně formuluje, že základní kvalifikační předpoklad podle § 53 odstavec 1 písmeno g) – tj. veřejné zdravotní pojištění, prokazuje dodavatel čestným prohlášením, nikoliv tedy potvrzením zdravotních pojišťoven. Takovýto požadavek zákona (požadavek na potvrzení zdravotních pojišťoven) by byl nadbytečný, protože by dodavatel musel doložit, ke kterým zdravotním pojišťovnám je vázán nebo by musel dokládat potvrzení od všech zdravotních pojišťoven na území ČR a zahraniční dodavatel by měl splnění této části kvalifikace ztíženo o potvrzení pojišťoven v zemi svého sídla.
Jen pro úplnost sděluji, že zadavatel není oprávněn požadovat potvrzení zdravotních pojišťoven, protože způsob prokázání je definován zákonem a není právem zadavatele požadavky na základní kvalifikační předpoklady jakkoliv rozšiřovat.

Typ smlouvy pro splnění kvalifikace subdodavatelem |  18.07.2008

Ráda bych se zeptala jakou smlouvu máme předložit v případě, že budeme nahrazovat část kvalifikace subdodavatelem (konkrétně živnostenský list). Právník nám připravil návrh smlouvy, kterou však označil jako smlouvu inominátní, tj. smlouvu nepojmenovanou, která nemá v zákoně vlastní smluvní typ. Může se stát, že zadavatelská firma by mohla uchazeče vyloučit pro nesplnění podmínek, že smlouva je neplatná pro neurčitost? Ráda bych se zeptala, jaké je správné znění smlouvy.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách nepředepisuje dodavateli, jakou smlouvu má uzavřít se svým subdodavatelem. Pro uzavření smlouvy mezi dodavatelem a subdodavatelem, pomocí kterého dodavatel prokazuje svoji kvalifikaci platí jediná podmínka, musí z ní vyplývat … závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky … , a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Z toho vyplývá, že i Vámi zmiňovaná inominátní, tj. nepojmenovaná smlouva je řádným dokladem, pokud obsahuje příslušný závazek subdodavatele. Nejběžněji je v tomto případě předkládána v nabídkách smlouva o smlouvě budoucí, jejíž účinnost je vázána na podmínku vítězství dodavatele ve veřejné zakázce.

Nevyzvaní zájemci o účast ve zjednodušeném podlimitním řízení |  18.07.2008

V zákoně č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen zákon) je v § 38, odst. 1 určeno, že ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel vyzývá nejméně 5 zájemců k podání nabídky. V odst. 2 tohoto paragrafu je zadavateli uložena povinnost uveřejnění výzvy dle odst. 1 po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Lze tedy chápat povinnost uveřejnění výzvy a formulaci "...nejméně 5..." jako možnost účasti dalším zájemcům ve veřejné soutěži přesto, že zadavatel na telefonický dotaz sdělil, že oslovil přímo 5 konkrétních zájemců. Má zadavatel povinnost umožnit účast v soutěži i dalším zájemcům, když ho o to požádají, nad rámec 5 i přesto, že nebyli zadavatelem přímo osloveni? Jakým způsobem se může takový zájemce o účast ve výběrovém řízení ucházet? Výzva k podání nabídky není určena vybraným subjektům, ale je koncipována jako obecná a je nazvána "Výzva k podání nabídky do zjednodušeného podlimitního veřejného výběrového řízení (dle zákona 137/2006 Sb.)". Ve výzvě jsou definovány požadavky na základní kvalifikační předpoklady, ekonomickou a odbornou způsobilost, hodnotící kritéria, lhůta pro podání.

Obecným principem zadávacího řízení je dle § 6 zákona č. 137/2006 Sb., rovný přístup ke všem, nediskriminace a transparentnost. Z pohledu tohoto obecného pojetí je právem každého dodavatele účast v zadávacím řízení (tedy i ve zjednodušeném podlimitním řízení). Podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) je zadavatel povinen vyzvat nejméně 5 zájemců a vhodným způsobem text výzvy uveřejnit. Základním obsahem této výzvy je mimo jiné i informace o přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace. Každý, tedy i nevyzvaný dodavatel má tedy informace o tom, kde lze zadávací dokumentaci získat a má právo o poskytnutí zadávací dokumentace požádat. Dle ustanovení § 48 odstavec 1 je zadavatel povinen předat či zaslat zadávací dokumentaci každému dodavateli na základě jeho žádosti (tedy nikoliv jen vyzvanému zájemce, ale dodavateli, tedy kterékoliv osobě, která poskytuje služby, dodává zboží nebo provádí stavební práce). Rovněž § 69 odstavec 1 zákona přiznává právo podat nabídku dodavateli (tedy opět kterékoliv osobě) a nikoliv pouze vyzvanému zájemci. Zadavatel pak nemůže takového dodavatele nijak omezit (diskriminovat), že by jeho nabídku nepřijal. Ten dodavatel, který nebyl vyzván tedy může bez obav požádat o vydání zadávací dokumentace a podat následně svoji nabídku.

Referenční vyjádření |  18.07.2008

Chtěla bych se zeptat, co dělat v případě, když máme referenční vyjádření (vydané před datem platnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek) ve kterých nejsou všechny údaje požadované novým zákonem. Zda je můžeme dále používat nebo je musíme všechny udělat nově (tudíž oslovit znovu investora a požadovat po něm nové referenční prohlášení) se všemi požadovanými údaji (cena, lhůta, místo plnění, prohlášení o řádném a odborném provedení stavby).

V rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů pode ustanovení § 56 odstavec 3 písmeno a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) má dodavatel povinnost (v případě, že zadavatel tento předpoklad požaduje) předložit seznam stavebních prací a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací. Zákon pak taxativně stanoví, co musí tato osvědčení obsahovat – cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a údaj o tom, zda tyto práce byly provedeny řádně a odborně. Obsah těchto osvědčení je víceméně shodný s obsahem osvědčení objednatele podle zákona č. 40/2004 Sb., a tato „stará“ osvědčení lze tedy dále používat. Jen je nezbytné, aby obsahovala vše, co zákon vyžaduje. Optimální je pokud sám dodavatel vypracuje referenční listinu, aby měl úplnou jistotou, že její obsah odpovídá dikci zákona a objednatel ji, v případě, že souhlasí, pouze osvědčil.

Kvalifikace subdodavatele |  18.07.2008

V případě, že část kvalifikace prokazuje dodavatel prostřednictvím subdodavatele, tak subdodavatel musí v nabídce doložit smlouvu o závazku subdodavatele a potřebnou část kvalifikace. Nemusí subdodavatel prokázat také kvalifikační předpoklady – základní kvalifikační předpoklady, výpis z obchodního rejstříku? (viz. §51 odst. 5) Jinak není patrné, zda smlouvu podepsala oprávněná osoba subdodavatele a zda subdodavatel např. není v konkurzu?

V případě, že část kvalifikace prokazuje dodavatel prostřednictvím subdodavatele, pak zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) definuje povinnosti dodavatele tak, že dodavatel předkládá od subdodavatel jen tu část kvalifikace, kterou není dodavatel schopen prokázat sám a navíc smlouvu se subdodavatelem, v tom rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Žádný jiný doklad vztahující se ke kvalifikaci subdodavatele předložen být ze zákona nemusí. Není však na závadu (právě naopak), pokud i subdodavatel předloží svůj výpis z obchodního rejstříku a živnostenský list a současně i prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů, protože tím zcela jasně naznačuje svůj úmysl poskytnout subdodavatelské plnění a poskytuj dostatek důkazů o tom, že je kvalifikovaným subdodavatelem. Otázku oprávněné osoby subdodavatele popřípadě jeho vztah ke konkurzu, jak vyplývá z dotaz zákon neřeší, ponechává toto řešení na zadavateli.

Změny v již prokázané kvalifikaci |  18.07.2008

Jsem trochu na rozpacích z § 58 odstavec 2 zákona 137/2006 Sb. Není mi zcela jasné, zdali přikazuje, aby vybraný uchazeč doložil základní kvalifikační předpoklady před podpisem smlouvy doklady, tak jak to bylo ve staré 199/1994, pokud v nabídce doložil jenom čestné prohlášení. Potom by to znamenalo, že pokud doklady nepředloží do 15 dnů od rozhodnutí zadavatele, naštveme se a podepíšeme smlouvu s druhým v pořadí.

Zákon o veřejných zakázkách č.137/2006 Sb., nedefinuje způsob prokázání kvalifikace před podpisem smlouvy. Tento úkon, platný v zákoně 199/1994 Sb., se již neprovádí. Ustanovení § 58 se váže k prokazování změn v kvalifikaci v průběhu zadávacího řízení. Povinnost předkládat nové kvalifikační doklady se tedy váže jen k těm uchazečům, u nichž změna nastala a neplatí obecně pro všechny dodavatele s nimiž má být uzavřena smlouva.

Podpis čestného prohlášení |  18.07.2008

Musí být čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 2 písm. d) podepsáno všemi členy statutárního orgánu nebo postačuje, aby bylo podepsáno pouze osobami oprávněnými jednat za společnost dle Výpisu z obchodního rejstříku, tzn. ne všemi členy statutárního orgánu?

Čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odstavec 2 písmeno d) zákona musí být podepsáno osobou, která je za uchazeče oprávněna jednat a podepisovat dle výpisu z obchodního rejstříku nebo osobou, která je k jednání a podepisování za dodavatele zmocněna (plná moc by měla být v tomto případě přiložena). Podpis všech členů statutárního orgánu dodavatele není nutný.

Nepřesnosti v čestném prohlášení při prokazování kvalifikace |  06.06.2008

Dobrý den, zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil požadavek na prokázání ekonomických kvalifikačních předpokladů obrat dodavatele 100 000 000 Kč, který prokáže čestným prohlášením. Jeden uchazeč v čestném prohlášení uvedl, že obrat má 156 387,- Kč - evidentně se splet (zapomněl dopsat 3 nuly nebo v tis. Kč.). Může zadavatel uchazeče vyzvat, aby čestné prohlášení opravil?

Při posouzení kvalifikace může zadavatel požádat dodavatele, aby písemně objasnil informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace (ust. § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách).
Podmínkou tohoto postupu je, aby dodavatel příslušnou část kvalifikace splnil alespoň částečně. Předložení čestného prohlášení s překlepem, tj. bez uvedení v tis. Kč, lze považovat za částečné splnění kvalifikace. Zadavatel by si měl dožádat objasnění či doplnění kvalifikace a dodavatel by měl doručit nové čestné prohlášení ve lhůtě, kterou mu k tomu zadavatel určil.

Nejasnosti při prokazování kvalifikace |  03.04.2008

Zadavatel požadoval prokázat profesní kvalifikační předpoklady dle § 54, písm.d) zákona předložením dokladů osvědčujících odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje a to: autorizaci inženýra dle z.č. 360/1992 Sb. pro obor dopravní stavby a jmenování znalce v oboru ekonomika,odvětví ceny a odhady nemovitostí dle z.č. 36/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uchazeč ve své nabídce doložil autorizaci vystavenou pro fyzickou osobu (totéž samozřejmě u znalce a tlumočníka), přičemž nedoložil žádnou smlouvu uzavřenou s těmito osobami ve smyslu § 51 odst. 4) zákona a protože z ničeho nevyplývá, že tyto osoby jsou zaměstnanci uchazeče, zadavatel si není jistý, zda uchazeč prokazuje tuto část kvalifikace vlastními silami anebo subdodavatelsky s tím, že smlouvu dle § 51 odst. 4 zapomněl doložit. Je na místě v takovém případě využít ustanovení § 59 odst. 4 zákona a dožádat si dodatečné informace popř. dodatečné doklady (smlouvu se subdodavatelem) v souladu s § 59 odst. 4 zákona?

Jakákoliv nejasnost v prokazování kvalifikace by měla být v zájmu nediskriminace a transparentnosti odstraněna postupem dle § 59 odstavec 4 zákona. V části odborné způsobilosti dodavatele uchazeč prokázal, že takové osoby, které splňují odbornou způsobilost existují, tedy nelze konstatovat, že by tuto část kvalifikace neprokázal vůbec, což je podmínkou pro použití postupu směřujícího k vyjasnění kvalifikace. Uchazeč pouze neprokázal svůj vztah k osobám, jejichž prostřednictvím svoji odbornou způsobilost prokazuje. Protože zákon v ustanovení § 59 odstavec 4 umožňuje poskytnutí dodatečných informací či dokladů, je možné tímto způsob buď stvrdit, že jde o zaměstnance dodavatele.nebo dodatečně doložit smlouvu, jde-li o subdodavatele. Zadavatel by neměl dle mého názoru postupovat jinak, protože uznat kvalifikaci jako prokázanou neodpovídá stoprocentně skutečnosti a vyloučení dodavatele by mohlo mít za následek námitky, protože zadavatel velmi pravděpodobně v zadávacích podmínkách nestanovil, jak má uchazeč stvrdit, že jde či nejde o jeho zaměstnance. Takže doporučuji, byť to není povinností zadavatele, využít ustanovení § 59 odstavec 4 zákona a dodatečně si otázku odborné způsobilosti vyjasnit.

Kvalifikace po platnosti nového insolvenčního zákona |  22.02.2008

Od 1. ledna 2008 platí novela insolvenčního zákona (182/2006 Sb.), který zároveň mění i zákon o veřejných zakázkách, přičemž jedna změna se týká ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) - pokud tedy uchazeč předloží čestné prohlášení k zakázce oznámené po 1.1.2008 v původním (nenovelizovaném ) znění, splnil kvalifikační předpoklad, protože nové znění pouze změnilo názvosloví (místo konkurzu a vyrovnání používá termín insolvenční řízení), ale nikoliv smysl tohoto ustanovení?

Novela zákona 182/2006 Sb., se dotýká i zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v tom, že upravuje i ustanovení § 53 odstavec 1 písmeno d). Pokud uchazeči o veřejnou zakázku tuto změnu nezaregistrovali a k prokázání své kvalifikace používají neustále původní znění zákona platné před 1.1.2008, pak jde sice o formální vadu, ale nemění to nijak smysl skutečnosti, že i tento dodavatel je v této části kvalifikace kvalifikovaným dodavatelem. Zákon o veřejných zakázkách v žádném ustanovení netrvá na tom, že prohlášení musí mít doslovné znění tak, jak je uvedeno v § 53 odstavec 1 zákona. Je tedy nutné posuzovat smysl prohlášení a zda tento smysl odpovídá a naplňuje požadavek zákona. V zájmu naprosté právní jistoty a čistoty by měl zadavatel při posuzování kvalifikace použít ustanovení § 59 odstavec 4 zákona a v rámci vyjasnění kvalifikace si vyžádat i změnu tohoto prohlášení. Jde sice o formální krok, který není zcela nezbytný, ale pouze zabrání jakémukoliv „napadení“ zadávacího řízení nebo pozdějším zjištěním kontrolních orgánů.

Kvalifikační předpoklad - § 53 odst. 1 písm. i) |  22.02.2008

Pokud uchazeč předloží čestné prohlášení k § 53 odst. 1 písm.i) zákona tak, že prohlásí "dodavatel nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán ani mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů", splnil tento kvalifikační předpoklad, když toto neprohlásil i za odpovědného zástupce nebo jinou osobu odpovídající za činnost dodavatele? Má tedy zadavatel mít zato, že uchazeč tuto činnost (odbornou způsobilost)prostřednictvím odpovědného zástupce nevykonává anebo si má ještě dožádat písemné objasnění dle § 59 odst. 4 zákona ?

Ustanovení § 53 odstavec 1 se vztahuje k dodavateli, tedy k právnické nebo fyzické osobě (viz definice pojmu dodavatel). Rovněž ustanovení § 53 odstavec 1 písmeno i) se vztahuje k dodavateli, pouze v případě, že tuto činnost dodavatel vykonává prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby, pak se tento základní kvalifikační předpoklad vztahuje i na tuto osobu. Je nutné rozlišovat stav, kdy je požadována odborná způsobilost dodavatele podle § 54 písmeno d) – v tomto případě by měl dodavatel citované prohlášení vztáhnout i na tuto osobu, pokud odborná způsobilost dle § 54 písmeno d) vyžadována není, pak to není nezbytné. Byla-li odborná způsobilost vyžadována je opět v zájmu právní jistoty zadavatele vhodné využít ustanovení § 59 odstavec 4 zákona o veřejných zakázkách.

Technické kvalifikační předpoklady u VZ na stavební práce |  01.08.2007

Zadavatel požaduje v nabídce doložit doklady Technických kvalifikačních předpokladů dle §56 /1b a §56 /1c? Jedná se o Zjednodušené podlimitní řízení, podání nabídky do veřejné soutěže na dodavatele stavebních prací. Myslela jsem, že u stavebních prací se požaduje prokázání Technických kvalifikačních předpokladů dle §56 odst. 3 a ne § 56 odst.1?

U veřejných zakázek na stavební práce řeší technické kvalifikační předpoklady ustanovení § 56 odstavec 3 zákona (citovaný odstavec 1 se vztahuje pouze na veřejné zakázky na dodávky). Vzhledem k tomu, že ustanovení citovaných odstavců nejsou totožná, jde o zřejmou vadu v požadavcích na kvalifikaci, kterou nezbývá, než si ji vyjasnit žádostí o dodatečné informace k zadávacím podmínkám.